Předně - jak je vůbec definována kynologie? Nauka o psech, jejich chovu a výcviku. Chovatelé ušlechtilých plemen psů se sdružují do chovatelských spolků, klubů a svazů, zastřešených jednou či více národními organizacemi. Ty mimo jiné navrhují a schvalují standardy plemen, provádějí zápisy chovných jedinců a vydávají průkazy původu, registrují změny majitelů chovných jedinců a schvalují pořádání výstav. Většinu národních organizací sdružuje FCI (Féderation Cynologique Internationale). A co pes? Pes domácí, Canis familiaris - šelma z čeledi psovitých. Vznikl domestikací vlka před více než 11 000 lety, patrně nezávisle na několika místech na světě. Nejstarší archeologické nálezy pocházejí z Turecka (9500 let př. n. l., Cayönü) a ze Skotska (7500 let př. n. l., Star Car). O existenci psa domácího vypovídají egyptské a mezopotamské kresby (3000 - 2000 let př. n. l.), které zobrazují psy s převislýma ušima, psy krátkonohé aj. V současnosti se chová kolem 500 plemen psa domácího, registrovaných v Mezinárodní kynologické federaci. Plemena psů - cílevědomou plemenitbou vytvořené skupiny jedinců psa domácího se shodnými morfologickými a fyziologickými vlastnostmi (tzv. plemenné znaky), které se přenášejí na potomstvo. V době bronzové existovalo nejméně pět jasně rozlišitelných typů psa domácího. Moderní plemena psů vznikala asi před 100 lety. Podle FCI se od 1. 1. 1990 plemena psů dělí na: -plemena ovčácká, pastevecká a honácká (s výjimkou švýcarských salašnických psů) -pinčové, plemena molossoidní (dogovitá plemena typu mastifa) a švýcarští salašničtí psi -teriéři; -jezevčíci; -špicové a tzv. primitivní plemena; -honiči a barváři; -ohaři; -slídiči a retrívři; -plemena společenská; -chrti Jednotlivé členské země FCI používají toto rozdělení s malými obměnami podle toho, která plemena jsou v jednotlivých zemích zastoupena a jak se používají.
Standard - ustálená, normální míra; chemie látka nebo roztok s přesně definovanými vlastnostmi.
Výstava - uspořádání hmotných objektů určitého tematického zaměření v ohraničeném prostoru (v sále, budově, parku) s cílem seznámit s nimi širší okruh lidí. Mezinárodní kynologická federace: Mezinárodní kynologická federace, francouzsky Féderation Cynologique Internationale, FCI - organizace sdružující národní kynologické organizace a kluby jednotlivých zemí. Šelmy, Carnivora - řád savců zahrnující druhy nejrůznější velikosti. Většinou jsou masožravé, původně adaptované na lov jiných živočichů, ale vyskytují se i druhy všežravé (viz též medvědi) či téměř výhradně býložravé (viz též pandy). Jsou charakterizovány masívní lebkou, úplným chrupem s mohutně vyvinutými špičáky a nápadně velkými trháky (zpravidla zvětšené poslední horní třenové zuby a první dolní stoličky) a mohutným žvýkacím svalstvem. Žaludek je jednoduchý, střevo krátké, slepá střeva chybějí. Mají dobře vyvinuté základní smysly, zejm. čich, sluch a zrak. Mozek je relativně velký, silně gyrifikovaný (viz též gyrifikace); důsledkem jsou rozvinuté psychické schopnosti šelem a složité chování. Řada druhů má vyvinuty pachové žlázy, jejichž sekret se uplatňuje při signalizaci (značkování teritoria, v sexuálním chování, při komunikaci). Mláďata se rodí relativně málo vyvinutá (viz též krmivost). Známo je asi 250 druhů šelem, řazených do 9 - 11 čeledí, např. psovití, medvědovití, medvídkovití, pandovití, lasicovití, cibetkovití, hyenovití, kočkovití. V ČR žije 14 zástupců čtyř čeledí. Většina šelem jsou predátoři, udržují přirozenou rovnováhu živočichů v přírodním prostředí. Plemeno: skupina jedinců stejného biologického druhu, která vznikla historicky. Zvířata stejného plemene mají shodný fylogenetický původ a morfologické, fyziologické, popř. i užitkové vlastnosti, které jsou dědičně předávány na potomstvo za předpokladu, že se nemění podmínky prostředí, ve kterých žijí.
|