Možnost nákazy štěněte vzteklinou | MUJPES.CZ

Dobrý den, chtěla bych poprosit o radu ohledně možnosti nakažení štěněte vzteklinou. Mám štěně 2
měsíce staré a teprve za tři týdny bude kompletně očkované. Myslela jsem si, že se nemůže setkávat
jen s neznámými psy (u nichž nevím, zda jsou očkovaní), ale od chovatele mi bylo řečeno, že i
očkovaný pes může na štěně přenést nemoc. Jak hodně je tato možnost pravděpodobná a jak dlouho je
pes po procházce přenašečem bacilů? Lze nějak vyřešit situaci, kdy štěně je ve stejném
domě jako dospělý pes a zákonitě se tedy musí potkávat? Děkuji za odpověď.

Sylva Ch., Třebíč

Dobrý den,

u štěňat, která ještě nemají dokončené štěněcí vakcinační schéma nehrozí ani tak onemocnění vzteklinou, jako některou ostatní nákazou, proti které se štěňata očkují. V současné době zejména parvovirózou. Štěňata se očkují proti již zmíněné parvoviróze, dále psince, infekčnímu zánětu jater, parainfluenze (virová onemocnění) a dále leptospiróze a po třetím měsíci věku proti vzteklině.

Tzv. virusnosičství u psů souvisí se skrytou (latentní nebo subklinickou) infekcí, kdy pes může být vylučovatelem viru do okolí, aniž by sám trpěl klinickou formou onemocnění (většinou prodělal jen velice mírnou formu onemocnění bez typických klinických příznaků). K vylučování viru může docházet při oslabení imunitního systému psa. Navíc parvovirus je velice odolný a může se vyskytovat téměř všude...To znamená, že štěně se může nakazit venku v podstatě kdekoli, ale větší riziko hrozí v místech zvýšené koncentrace psů (výběhy, louky určené k venčení psů, prostě všechna místa, kde se scházejí pejskaři ať už ke cvičení nebo k venčení).

Některá onemocnění se přenáší kapénkovou infekcí, jiná trusem, jiná zase různými sekrety - to znamená, že pes se může nakazit určitou vstupní branou infekce a virus se v jeho organismu začne pomnožovat. Jestliže má dostatek protilátek, je jinak zdravý a nemá narušený imunitní systém, je schopen se do určité míry s infekcí vypořádat (závisí také na infekční dávce, agresivitě viru apod.) - nelze proto říci jak dlouho po procházce je přenašečem - tím se stává až po prodělané infekci....

Samozřejmě může docházet k pasivnímu přenosu viru (právě třeba u parvovirózy např. předměty znečištěnými trusem psa, který virus vylučuje - to znamená, že jeho přenašečem se můžete nechtěně stát i Vy...).

To znamená, že v kritickém období je zapotřebí u štěněte dodržovat co nejpřísnější hygienické zásady, držet jej co nejvíce v karanténě, v místech výskytu onemocnění nevenčit, vyhýbat se přímému kontaktu s jinými psy.

To  je pohled veterinárního lékaře. 

Do 12 týdne věku ale probíhá i intenzivní socializační fáze a  štěně se velmi rychle učí novým věcem. Mělo by do 3. měsíce věku poznat co nejvice ze svého okolí včetně styku s dalšími psy, člověkem, zvířaty. Pokud bude štěně drženo v izolaci, bude později bázlivé a s velkou pravděpodobností s narušeným sociálním chováním. 

Pro praxi doporučuji tedy nalézt střed. Ověřte si ve veterinární ordinaci ve svém okolí zda se vyskytla parvoviróza někde poblíž a zařiďte se podle této informace. Pokud je okolí čisté, vzhůru na socializační procházky.