Pro psa prášek nebo tablety? Nebo tekutinu? | MUJPES.CZ

Pes nechce spolknout prášek? Jak podat léky psovi

Podání léků psovi je pro mnoho majitelů každodenní výzva. Někteří psi spolknou tabletu bez problémů, jiní ji spolehlivě odhalí i v dobře zamaskovaném soustu a odmítnou ji přijmout. Správné podání léků přitom není jen otázkou trpělivosti, ale také správné techniky a volby vhodné formy přípravku.

V článku se dozvíte, jak podat psovi tabletu, prášek nebo tekutý přípravek tak, aby byl účinný a zároveň pro psa co nejméně stresující. Vysvětlíme si rozdíly mezi jednotlivými formami léčiv, kdy je vhodné podávat léky s krmivem a kdy na lačno, a na co si dát pozor při výběru doplňků stravy. Přidáme i praktické tipy z praxe, které vám mohou výrazně usnadnit každodenní podávání.

Podání léků psovi znamená zvolit správnou formu (tableta, prášek, tekutina) a způsob aplikace tak, aby byla zachována účinnost přípravku a minimalizován stres zvířete.

Cílem je pomoci vám najít způsob, který bude fungovat právě pro vašeho psa – bezpečně, efektivně a bez zbytečného boje.

Každý známe svého psa. Jeden vezme tabletku jen v šunce, jiný tablety rozpozná ať jsou zabalené v čemkoliv a spolehlivě kus podávané vybrané dobroty s tabletkou vyplivne a odmítne. Každý má už svůj osvědčený způsob, jak předepsané nebo prospěšné do svého zvířete dostat.  Pokud ne, dovolujeme si vám nabídnout zkušenosti z praxe.

Jak dát psovi prášek?

Tabletky: tabletky se podávají ideálně v měkkém kusu stravy, do kterého se zamaskují vmáčknutím. Měkká strava – homogenní salám, paštiky a konzervy, tavený sýr, máslo, sádlo apod. klouže při polykání krásně do krku a nenutí psa zkousnout a tím i při překusu odhalit podezřelou chemikálii, která mu byla do sousta vpravena pánečkem. Ne, že by mu nevěřil, ale důvěřuj a prověřuj :-)

Tabletky lze v podávané potravě také rozpustit – dno misky zalejete vlažnou vodou a tabletky do ní ponoříte. Většinou mají dobrou rozpustnost a po rozmíchání po chvilce máčení se samovolně rozptýlí v tekutině. Do tekutiny nasypete granule, které dochutíte něčím voňavým nebo přidáte masíčko s přílohou, vše promícháte  a můžete podávat.

Některé léky se ale podávají na lačno. Je to z důvodu jejich účinku, vstřebatelnosti účinných látek nebo možné vazbě jejich složek na podávanou stravu. Je proto třeba určitě sledovat doporučené podávaní na obale výrobku nebo v příbalové informaci, ať neuděláte chybu. Podávání na lačno patří k nejproblematičtějším. Občas, jak se lidově říká „babo raď“.

Ideální pro podávání např. doplňku výživy je forma dochucených past, kdy zvíře samo slíže pastu z aplikátoru nebo z prstu.

Podávání tabletek nebo past přímo do krku lze nacvičit. Ukazováček a palec spojíte bříšky k sobě, vytvoříte zobáček. Mezi bříšky obou prstů nabídnete pejskovi čelně mezi přední zuby pamlsek, který s pochvalou uvolníte. Když si pejsek zvykne na tento způsob podávání něčeho dobrého postupně prsty rozevíráte přední zuby, zobáček tvořený dvěma prsty se pozvolna otevírá. Odměňujete druhou rukou.  Stále chválíte.  Až do otevřené tlamy. Konečná fáze cviku vypadá tak, že je zobáček ze dvou prstů plně otevřený do možnosti vašeho psa nebo do potřeby podání léků, druhou rukou vkládáte tabletku a odměňujete za polknutí.

https://www.youtube.com/watch?v=3qNLGfdEoDw

Co se týká rozpustnosti podávaných preparátů výraznou výhodu mají doplňky a léky podávané v sypké formě, tedy v prášku. Problém je s dávkováním, v tom jsou daleko přesnější tablety. Sypká forma se proto častěji týká doplňků krmiv – na podporu kloubů, pro regeneraci, pro stabilizaci trávení…, kde na nějakém tom gramu navíc nebo méně až tak nesejde.

Pokud máte jeden a tentýž preparát a rozhodujete se mezi práškovou nebo tabletovou formou… co je třeba si pohlídat? Koncentraci účinných látek v doporučeném dávkování. Nemusí být shodná. V případě doplňků do potravy se nikde také nepředepisuje, kolik který doplněk má mít jakou koncentraci konkrétní látky a v jaké chemické formě má tato látka být. Může se vám proto klidně stát, že podáváte nějaký doplněk výživy, který je sice drahý, ale jeho účinnost je diskutabilní.

Při volbě konkrétního preparátu z toho důvodu doporučujeme konzultovat jeho výběr s lidmi s farmaceutickým vzděláním – lékarnící v lékárnách, s veterinárním lékařem nebo s lidmi, kteří ví něco o výživě psů. Určitě poznáte rozdíl.

Jak podat psovi sirup

A jak tekutina? Sirupy bývají dochucené a nebývá problém s příjmem. Koncentrát ale doporučujeme nepodávat samotný, aby neulpíval na sliznicích, ale zamíchat jej do krmiva a podávat ho spolu s krmnou dávkou nebo, pokud je dovoleno, naředit ho alespoň čistou pitnou vodou. Tekutá forma preparátů mívá nejvyšší vstřebatelnost, včetně tabletek nebo sypké formy preparátu podávaného rozpuštěného ve vodě. Musíte mít ale zvíře, které ochotně přijme potravu i se sirupem. 

 

 

FAQ – časté otázky majitelů psa: podávání léků psovi

Jak podat psovi tabletu, když ji odmítá?

Nejčastěji pomůže zamaskování do měkké potravy, například paštiky nebo sýra. Pokud pes tabletu odhalí, je možné ji rozpustit ve vodě nebo podat přímo do tlamy natrénovanou technikou.

Lze tabletu rozdrtit nebo rozpustit?

U některých přípravků ano, ale ne u všech. Vždy je nutné zkontrolovat příbalovou informaci, protože drcení může ovlivnit účinek nebo vstřebávání léčiva.

Proč se některé léky podávají na lačno?

Důvodem je lepší vstřebatelnost nebo zabránění interakce s krmivem. Podání s jídlem by mohlo snížit účinnost léku.

Co je lepší – tableta, prášek nebo tekutá forma?

Z hlediska vstřebatelnosti bývá nejúčinnější tekutá forma. Tablety mají přesné dávkování, prášky se snadno míchají do krmiva. Volba závisí na konkrétním přípravku i ochotě psa spolupracovat.

Jak naučit psa přijímat léky bez stresu?

Pomáhá postupný nácvik – spojit podání s odměnou a pozitivní zkušeností. Pes si tak vytvoří asociaci, že manipulace v oblasti tlamy znamená něco příjemného.

Na co si dát pozor u doplňků stravy?

Důležitá je koncentrace účinných látek a jejich forma. U doplňků není složení tak přísně regulované jako u léčiv, proto je vhodné vybírat je s pomocí veterináře nebo odborníka na výživu.

podavani-leku

 

Autor článku: Yvona Rumpíková