Vracející se zákazníky žádáme o novou registraci. Přihlášení pod uživatelským jménem přechodem na nový systém není platné. Nyní se po přeregistrování můžete hlásit pod svým e-mailem a heslem. Pro registrované zákazníky máme připraveny množstevní, věrnostní i objemové slevy a to do výše až 8%. Děkujeme.

Příjem potravy, trávicí soustava psů

Na rozdíl od většiny ostatních šelem jsou psi všežravci, ve větší míře pojídají i jiné druhy potravy než jen maso. Na jazyku mají mnohem méně chuťových pohárků než lidé, a jsou proto ochotni konzumovat takřka vše, co by jim mohlo poskytnout výživné látky.

Tento nedostatek v citlivosti chuti je vyvážen snadno navozeným zvracivým reflexem, který psovi umožňuje vyvrhnout přijatou potravu, je-li nechutná či nebezpečná. Psi mají objemný žaludek a relativně krátké střevo, což je ideální uspořádání pro oportunistického lovce a mrchožrouta (tj. přizpůsobujícího se okamžité potravní nabídce). Štěpení bílkovin začíná v žaludku; nejintenzivnější trávení a vstřebávání živin probíhá ve střevě.

V přírodě se psovité šelmy při dostatku jakéhokoli druhu potravy přežírají; dokáží z ní potom žít několik dní. Potrava jim zůstává v žaludku, z velké části nestrávená. Do střeva postupuje po malých dávkách. U dobře krmených domácích psů, a zvláště velkých plemen, může toto přirozené chování, je-li spojeno s nedostatečným pohybem, vést k vážným problémům s nadváhou.

Výživná, dobře vyvážená strava podporuje zdravý vývoj psa – jeho svalstva, silné kostry a kvalitní srsti. Maso by mělo být každodenní složkou stravy zdravého psa, neboť je zdrojem bílkovin a tuku, který obsahuje esenciální mastné kyseliny potřebné pro různé tělesné funkce a pro dobrou kondici kůže a srsti.

Zbytek psí diety by měl sestávat z dalších stravitelných látek a nestravitelné vlákniny. Dobře vyvážená strava také kryje všechny požadavky denní dávky vitamínů. Někteří psi rádi požírají trávu a jiné rostliny. Tráva, kořínky, plody a syrová zelenina jsou energeticky chudé a pro psa těžko stravitelné, ale poskytují mu vlákninu potřebnou pro funkci střev.

Tlama psa je v zásadě utvářená pro příjem potravy – ulovené kořisti a uhynulých živočichů (psi jsou přirozenými mrchožrouty). Je dlouhá a prostorná; velké špičáky usmrtí kořist, zachytí ji a drží, malé řezáky oždibují maso od kostí a jsou uzpůsobené pro péči o kůži a srst (klešťovitý skus umožňuje zakusování blech), třenáky a stoličky jsou schopné stříhat a krájet sousta a rozmělňovat a žvýkat potravu. Sliny zvlhčují rozžvýkaná sousta a usnadňují jejich vstup do jícnu. Špičáky jsou pevné a silné (ale mohou se uštípnout či zlomit, okusuje-li pes kost). Dalším častým problémem je zánět ozubice (periodontitis), bakteriální onemocnění, které postihuje vazivovou tkáň mezi kořenem zubu a stěnou zubního lůžka. Tato choroba je častá u psů společenských plemen, trpí jí až 70 % psů starších čtyř let. Vzniku zánětu ozubice lze předcházet pravidelnou ústní hygienou. My lidé trpíme zubními kazy, protože jíme mnoho cukru; zbytky jídla se nám zachytávají mezi zuby a v jamkách a rýhách na jejich kousací ploše. Psi jsou mnohem méně náchylní k tomuto onemocnění, neboť jejich zuby nerostou tak hustě u sebe a potrava se mezi nimi nezachytává. Jejich zuby mají také méně jamek a rýh, ve kterých může docházet k rozkladu potravy.

Pes je všežravec a tomu odpovídá jeho chrup; tvoří ho 12 malých řezáků pro „odříznutí“ soust a okusování zbytků z kostí, čtyři velké špičáky s hlubokými kořeny pro držení kořisti a odtrhávání soust, 16 třenových zubů pro stříhání, krájení soust a držení kořisti a 10 stoliček pro žvýkání a rozmělňování potravy.

Trávicí systém je uzpůsoben pro přijímání a zpracování potravy; zajišťuje její rozložení a vstřebání výživných látek. Nestravitelné látky jsou vyloučeny z těla. Je svou strukturou jednoduchý, ale funkčně komplexní. Proces trávení začíná v tlamě, kde chrup mechanicky rozmělňuje potravu. Sliny spojují sousta a zvlhčují je, aby usnadnily jejich průchod jícnem; udržují také čistou ústní dutinu a funkční chuťové buňky. Jícen (oesophagus) je svalnatá elastická trubice. Dovoluje průchod velkým kusům masa; naneštěstí také umožňuje psovi spolknout nestravitelné objekty, jako jsou kosti, nebo hračky.

Potrava prochází jícnem do žaludku. Žaludeční sliznice produkuje silně koncentrovanou kyselinu chlorovodíkovou a enzymy, které štěpí bílkoviny (součást pojivové tkáně a svaloviny z těla kořisti)., Sekreci trávicích šťáv kontrolují gastrointestinální hormony vylučované sliznicí žaludku, dvanáctníku a tenkého střeva. Žlázy ve stěně žaludku produkují také hlen (murcus), který chrání žaludeční a střevní sliznici před účinkem kyseliny a částečně desinfikuje tráveninu. Stahy žaludečních svalů se trávenina promíchává a posunuje ke svěrači (vrátníku), který se otevírá a propouští určitá množství potravy do tenkého střeva.

Žlučovod odvádí jednak žluč (tvořící se v játrech) a jednak pankreatické trávicí šťávy do horní do horní části tenkého střeva zvaného dvanáctník (duodenum). Tyto sekrety obsahují uhličitan sodný, který neutralizuje žaludeční kyselinu, a enzymy, jež štěpí tráveninu na jednoduché molekuly. Ty jsou absorbovány stěnami tenkého střeva. Absorbované živiny přecházejí do krevního řečiště a jsou transportovány k tělním buňkám. Stěny tenkého střeva tvoří sliznice; její povrch je pokryt výběžky zvanými klky (villi), které zvětšují plochu dostupnou pro vstřebávání živin. Svalové stahy tenkého střeva (peristaltika) promíchávají a posunují jeho obsah dále. Jakmile je proces trávení ukončen, nestrávené zbytky odcházejí do tlustého střeva (colon), kde se z nich vstřebává voda a soli. V tlustém střevě žije množství symbiotických bakterií, které snižují náchylnost těla k infekci, syntetizují vitaminy a štěpí zbytky potravy. Do 36 hodin po příjmu potravy je odpadní materiál přeměněn na stolici a vyloučen z těla.

Jaterní buňky produkují žlutohnědou tekutinu, žluč, která obsahuje zejména žlučové kyseliny umožňující trávení tuků. Žluč mění tuk na suspenzi drobných kapek a tím se uvolňují v tucích rozpustné vitamíny. Obsahuje také žlučová barviva (vznikají štěpením krevního barviva hemoglobinu obsaženého v červených krvinkách); tyto pigmenty dávají žluči charakteristickou nažloutlou barvu. Žluč se hromadí v žlučníku a zahušťuje se odstraňováním vody. Jakmile trávená potrava vstoupí do dvanáctníku, hormony stimulují žlučník k vyloučení určitého množství žluči do žlučovodu a společným jaterním vývodem se žluč odvádí do dvanáctníku.

Játra hrají hlavní roli v procesu trávení: vytvářejí žluč. Její hlavní složkou jsou žlučové kyseliny, které slouží ke štěpení tuků. V játrech probíhají metabolické pochody spojené s přeměnou vstřebaných složek potravy. Živiny nesené krví cestují do jater, kde jsou pozměněny a uskladněny pro pozdější využití, nebo jsou odtud rozvedeny do ostatních částí těla. Přebytky cukrů se v játrech přeměňují na glykogen. V případě potřeby je glykogen játry přeměněn opět na glukosu. Játra také neutralizují cizorodé škodlivé látky (např. léky a různé jedy).

Pes ztrácí denně vodu močením a kálením, zrychleným dýcháním a funěním, a do určité míry také pocením na polštářcích tlapek. Psi jsou závislí na vodě stejně jako lidé a mohou utrpět nezvratné tělesné poškození dehydratací a poškození ledvin, nemají-li přístup k vodě více než 48 hodin. Ačkoli konzervovaná psí potrava obsahuje až 75 % tekutiny, nepokryje denní nároky psa na vodu. Každý den musí mít pes k dispozici misku s čistou vodou, aby se mohl napít.

Psi užívají čelisti, zuby a pysky nejen pro přijímání potravy, ale také při obraně, čištění, vyjadřování svých pocitů nebo jednoduše k prozkoumávání, ochutnávání a k hraní. Následkem toho se dostavuje celá řada problémů...