PARAZITÉ PSŮ III. - Tasemnice a motolice. | MUJPES.CZ

Dnes se budeme zabývat "plochými červy" - Ploštěnci (Plathelmintes), sem patří 8 tříd z toho je 6 tříd parazitických. Pro pejskaře je asi dobré znát motolice (Trematoda) a tasemnice (Cestoda).

Motolice (Trematoda) - několika hostitelské organismy, prvním hostitelem bývá plž a dalším obratlovec. V plži nastává nepohlavní rozmnožování, poté se z plže uvolňují cerkárie, které aktivně vyhledávají dalšího hostitele:

• encystuje do rostlin a je spasena definitním hostitelem.
• encystuje do 2mezihostitele (metacerkárií)
• aktivně penetruje do definitivního hostitele (furkocerkárií)

Clonorchis sinensis - motolice žlučová

-žije ve vývodech pankreatu a ve žlučovodech šelem a člověka. Způsobují tím záněty jater a sleziny. U nás se vyskytuje jen velmi ojediněle. Častěji se vyskytuje v severských oblastech Norsko, Finsko, Švédsko, Rusko. Téměř "masové" rozšíření jsou některé oblasti Sibiře, Japonska a Číny. Pes resp. člověk se nakazí tak, že pozře infikovanou syrovou rybu (minimální riziko u lososovitých ryb). U našich psů bych se nákazy touto motolicí neobával, snad jen u psů závodících ve psích vzpřeženích při severských závodech. Léčba brasikvantelem.

Paragonimus westermanii

-plicní motolice, definitivní hostitel člověk a masožravci, nakazí se pozřením syrových korýšů, zejména krab, rak, kreveta, humr aj. Prvním mezihostitelem je vodní plž, dalším je třeba krab a ten má díky svému cizopasníkovi pomalejší reakce a nepřirozené chování (skoro jako když vletí pečený holub do pusy...) V plicích proběhne pohlavní rozmnožování, vajíčka jsou vykašlávána do krku a pak putují trávicí trubicí. Lze je pak nalézt ve stolici. Vzhledem k tomu, jak bývá v přímořských státech prováděna kanalizace (splašky jdou rovnou do moře), se cyklus opakuje tak, že vajíčka usednou na nějaké vodní rostlině a spolu sní je zbaští nějaký šnek. U nás je riziko nákazy minimální (jen málokdo krmí svého psa dovezenými syrovými kraby:-) Snadně ji se můžeme nakazit my, třeba nějakým humrovým salátem. Možná nákaza je pokud bereme své psy na dovolenou k moři. Diagnostika koprologicky nebo ultrazvukem. Léčba brasikvantelem.

Jen pro zajímavost bych si dovolil zmínit rod Schistosoma (krevnička), jejichž cerkárie aktivně penetrují kůží hostitele v teplých oblastech: Asie, Afrika. K životnímu cyklu je nezbytná nějaká mokřina zejména rýžové pole. U nás žijí jen druhy cizopasící na kachnách. Občas se s nimi můžeme setkat v létě, pokud se koupeme v rybnících a mělkých vodách, kde jsou plovatky a kachny, cerkárie se snaží dostat i do kůže člověka i psa, kde však hyne a způsobuje vyrážky a záněty kůže=cerkáriová dermatitida.

třída Cestoda-tasemnice.

Na rozdíl od celkem uniformních škrkavek (přes 3000 druhů), pes může být hostitelem celé řady druhů tasemnic od druhů velkých jen pár milimetrů až po jedince měřící na metry. Tasemnice přijímá potravu celým povrchem těla. Má drobnou hlavičku s háčky nebo přísavkami k přichycení ke stěně střeva, za ní následují články, kterých může být jen několik nebo až několik set, na konci tasemnic jsou již zralé články s vajíčky. Ty se odtrhávají a vycházejí s trusem ven, pak se vajíčka rozptýlí po okolí. Vzhledem k tomu, že existuje velké množství druhů, tak také mají širokou škálu mezihostitelů. Tasemnice se rozdělují na štěrbinovky (Pseudophylida) a kruhovky (Cyclophylida).

Diphylobothrium latum-škulovec široký.

Rozšířený zejména v severských oblastech v místech s velkou konzumací ryb například ve Finsku touto štěrbinovkou trpí celá čtvrtina obyvatelstva, dále je velmi běžný v Japonsku, Norsku, Estonsku, Dánsku a některých místech v Číny. Definitivním hostitelem jsou šelmy, rybožraví ptáci a člověk. Škulovec dorůstá až 20m délky a 2cm šířky. způsobuje anémii, protože vychytává z potravy vitamín B12. Diagnostika: koprologicky nálezem vajíček v trusu. Léčba: brasikvantel a niklosamid.

Dipylidium caninum-tasemnice psí.

Nejčastější cizopasník psovitých šelem, měřící 35cm. Mezihostitelem je blecha a všenka. Larva blechy sežere vajíčko uvolněného z článku v trusu a v jejím těle se vyvine miniaturní boubel. Článek je delší než širší a připomíná tykvové semínko a je o něco větší než zrnko rýže, každý článek má dvě sady pohlavních orgánů. Jsou-li články čerstvě odtržené pomalu se pohybují. Pes se nejčastěji nakazí při "překusování" blech.

Taenia pisiforme-tasemnice hrášková.

Zkrmujeme-li domácím králíkům trávu znečištěnou psím trusem s vajíčky této tasemnice, vyvine se boubel na povrchu jejich vnitřních orgánů. Vyskytují se v malých hroznech a vyhlíží jako poloprůhledné hrášky s bělavou tečkou, hlavičkou budoucí tasemnice uvnitř. Pes se nakazí tak, že sežere vnitřnosti zabitého králíka a s boubelí. Mezihostitelem mohou však být i rozličné druhy hlodavců. Dosahuje délky asi dvou metrů. Články tasemnice mají zadní okraje širší než přední, takže její tělo připomíná pilu.

Taenia hydatigena-tasemnice vroubená.

Boubel (Cysticerkus tenuicollis) je v tkáních domácích a divokých prasat a ovcí na bránici a vnitřních orgánech. Hostitelem jsou šelmy. Její délka bývá až 5metrů. Články širší než delší. Její výskyt snížily zejména veterinární kontroly na jatkách.

Multiceps multiceps-tasemnice vrtohlavá.

Místem pobytu zárodku je mozek a mícha přežvýkavce, zejména ovce. Protože boubel (Coenurus cerebralis) mnohdy dosahuje značné velikosti, nezůstane bez následků ani mezihostitel. Ovci vzniknou závažné nervové poruchy, provádí stereotypní pohyby, nebo neustále běhá v kruhu a pak uhyne. Právě proto dostala své české jméno vrtohlavá a její invaze bývala onemocněním ovčáckých a pasteveckých psů.

Echinococcus granulosus-měchožil zhoubný.

Drobný druh jen 6mm dlouhý. Pouze 3-4články. Hlavička má 4přísavky se 2věnci háčků. Cizopasí v tenkém střevě psů. Články s vajíčky se oddělují a umějí se aktivně pohybovat. Mezihostitelem může být člověk, přežvýkavci, býložravci, hlodavci...

Echinococcus multilocularis-měchožil větvený.

Cizopasí v tenkém střevě psa, lišek a koček. Délka max.4mm. Mezihostitelé hlodavci (u člověka se echinokokoza vyskytuje v některých oblastech: Alpské země, Sibiř, Austrálie, Japonsko... )

Proč jsou tasemnice pro psa nebezpečné a nežádoucí?

• Odcházející články dráždí konečník psa, který se jich "sáňkováním" chce zbavit, čímž si pravděpodobně způsobí poranění řiti, kde pak vznikne úporný, špatně se hojící zánět.
• samotná tasemnice dráždí střevo, ubírá živiny a vylučuje toxiny, působící zejména kožní problémy
• ještě nebezpečnější jsou vývojová stadia u mezihostitelů, kterým často poškozují orgány.
• rozhodně bychom přítomnost tasemnic neměli přehlížet.

Prevence, léčba a opatření:

doporučuji vyvarovat se nepřiměřeným důvěrnostem se psem. Nekrmit psa syrovým masem. Vnitřnosti králíků, zajíců i celá těla hlodavců raději psovi nedovolíme žrát vůbec.

Zbavit psa blech - léčebných a preventivních přípravků je celá řada. Díky faktu, že články častokrát ulpívají na srsti v okolí řiti, je možnost přítomnost tasemnic zjistit snáze než třeba škrkavek. Pro lék je nutné zajít k veterináři, který zároveň majitele poučí o nejvhodnějším podání. Medikamentů proti tasemnici není tolik jako proti oblým červům a některé z nich mají různé vedlejší účinky například zvracení. Proto je na místě podávat je nalačno po předchozí aplikaci přípravku proti nevolnosti.