Co je to hlad? Jak pejsek pozná, kdy má dost? | MUJPES.CZ

Organismus zvířete není hermeticky uzavřenou jednotkou se stálým složením, ale je v kontinuálním stadiu přeměny. Jako zdroj komponentů pro stavbu nebo přestavbu těla slouží látky obsažené v přijímaném krmivu. Krmivo je tedy přijímáno a živiny v něm obsažené jsou vstřebávány, uloženy nebo vyloučeny. Jak ale organismus pozná, že mu přijímaná dávka postačí k uspokojení jeho potřeb? A co je to a proč má hlad?

Hlad se projevuje jako nepříjemný pocit, který vzniká při hladovění v důsledku "hladových kontrakcí žaludku". Pocit hladu vyvolává u zvířat potřebu hledat potravu a přijímat ji. Opakem hladu je nasycenost, při které v důsledku pocitu plnosti zvíře již další potravu nepřijímá.

Přijímání, resp. spotřeba krmiva je poměrně složitým fyziologickým procesem, který je řízen integrovaným neurohumorálním mechanismem na základě působení vnějších a vnitřních faktorů (slovo neurohumorální je označení procesu na němž se podílí jak složka nervová, tak také hormonální).

Nervové mechanismy související s příjmem krmiva jsou uloženy na různých místech centrální nervové soustavy (CNS). V mozkovém kmeni, tedy nejníže, jsou uložena centra související s nepodmíněnými reflexy jako je žvýkání, polykání, vylučování slin apod. Tato centra jsou pod kontrolou dalších center, tentokrát v hypotalamu. Původně se předpokládalo, že hypotalamická centra jsou dvě a jsou rozlišeny na centrum sytosti a hladu. Do textu nyní vložím větu, která sice zdánlivě nesouvisí s předcházejícím textem, souvisí ale s textem následujícím a je velmi důležitá pro pochopení celé problematiky. Základním požadavkem pro savce při příjmu krmiva je zabezpečení vlastních energetických potřeb.

A vrátím se k textu před touto větou.
Starší teorie předpokládala, že při snížení hladiny energie v organismu se různými podněty dráždí centrum hladu, naproti tomu navýšení hladiny energie "nad normální hranici" se dráždí centrum nasycenosti, které tlumí centrum přijímaní krmiva. Nověji se má za to, že centra jako taková neexistují a jedná spíše o svazky neuronů pokrývající více oblastí.

Mozková kůra s limbickým systémem ovlivňuje příjem krmiva prostřednictvím smyslových orgánů a podmíněných reflexů.

Do CNS přichází přes receptory informace o stavu organismu jako takovém a podnětech přicházejících z vnějšího prostředí. Některé z těchto podnětů mají prioritu před podněty jinými.

U monogastrických zvířat (zvířat s jedním žaludkem, kam se řadí i pes) k nejdůležitějším podnětům náleží informace o výši hladiny glukózy v tkáních a v krvi. Jedná se o tzv. glukostatický mechanismus regulace příjmu krmiva Zvýšená hladina glukózy v krvi snižuje až zastavuje příjem krmiva, snížená hladina glukózy vyvolává zvýšení jeho příjmu. U přežvýkavců se uplatňuje především tzv.lipostatický mechanismus, který funguje na podobném principu, kontrola se ale týká hladiny tuku a tukových metabolitů v krvi.

V menším rozsahu se jak u monogastrů. tak i polygastrů uplatňuje v regulaci obsah aminokyselin v krvi, byť se jedná o základní stavební jednotku bílkovin. .V souvislosti s těmito mechanismy se hovoří o tzv. fyziologickém nasycení organismu.

Ve chvíli naplnění obsahu žaludku objemem přijímané potravy hovoříme o tzv.mechanické nasycení zvířete. Představte si prostě žaludek jako kotlík, který má určitý objem a momentálně se do něj už nic nevejde, protože je prostě plný bašty a přetéct nemůže. No může, ale to je zase o něčem jiném-:).

Mechanické a fyziologické nasycení se sebou souvisí (nebo nesouvisí) následujícím způsobem: plné bříško ještě neznamená uspokojení energetických potřeb organismu (příjem objemného, ale méně energetického krmiva ) a naopak - uspokojená energetická potřeba nemusí znamenat plné bříško ( příjem energeticky bohatého krmiva).

Další faktory ovlivňují příjem krmiva, jak z vnějšího, tak z vnitřního prostředí organismu:

• obsah vody v organismu - při dehydrataci organismu se snižuje spotřeba krmiva. Tento mechanismus souvisí s udržováním osmotického tlaku krve ( zjednodušeně: čím méně vody v organismu, tím "hustší krev" - co je husté, neteče. Čím hustší krev, tím vyšší osmotický tlak (přes receptory zpráva do CNS - potřebuješ "naředit" krev = potřebuješ objem = tekutinu = vodu = "Aha. Mám žízeň") . Příjem krmiva by v období dehydratace vedl k dalšímu zvyšování koncentrace krve. Pozor na tekutá krmiva! Mléko je zdrojem vody, ale také bílkovin aneb mlékem žízeň neuhasíš.
• termostatický mechanismus - výdej tepla = zvýšení příjmu potravy
• fyziologický stav organismu - věk, gravidita, říje apod.
• vliv endokrinních žláz - žlázy s vnitřní sekrecí ovlivňují příjem krmiva přímo prostřednictvím metabolických center nebo pomocí homeostatických a termostatických mechanismů.

Ve většině případů vzpomínané mechanismy příjmu krmiva fungují spolehlivě. Nicméně vztah zvířat k přijímanému krmivu a jejich žravost jsou určovány především pachovými vlastnostmi krmiva a jeho chutí. A tak se může stát, že velmi atraktivní vůně a chuť přehluší fyziologicky uspokojivé signály a vede k dalšímu příjmu krmiva. A dostali jsme se k rovnováze příjmu a výdeje energie a k obezitě.

Pro vrtaly a přemýšlivce v oblasti výživy z tohoto povídání vytahuji jednu velmi důležitou větu: "Základním požadavkem pro savce při příjmu krmiva je zabezpečení jeho vlastních energetických potřeb." protože z ní pro další vyplývá, že:"Úroveň příjmu jednotlivých živin je závislá na jejich koncentraci ve vztahu k energii krmiva."

Mějte se pěkně. Někdy příště.

Ing. Yvona Rumpíková


Článek byl zpracován s pomocí této použité literatury: Autor neuveden (1990) The Waltham Book, Výživa psa a kočky, 2.vydání,141str., Canis, Praha; Sova Z. a kol.,(?) Fyziologie hosp.zvířat, 467str., Státní zem.nakladatelství, Praha