Syndrom volných dní | MUJPES.CZ

Syndrom volných dní, někdy nazývaný také víkendový nebo sváteční syndrom, je v častým problémem majitelů psů, kteří během pracovního týdne nestíhají svému psovi dopřát dostatek pohybu a pozornosti – a vše se snaží „dohnat“ o víkendu nebo během svátků. Psí organismus ale není připraven na nárazovou fyzickou či psychickou zátěž bez pravidelného tréninku. Nárazová zátěž může vést k přetížení, zraněním, stresu a dlouhodobé nespokojenosti psa. V tomto článku se dozvíte, jak poznat příznaky víkendového syndromu, jak nastavit realistický a udržitelný denní režim, jak bezpečně zvyšovat zátěž a kolik spánku a odpočinku různé věkové kategorie psů skutečně potřebují.

 

Syndrom volných dní aneb víkendový a sváteční syndrom 

Máte pocit, že přes týden úplně nezvládáte svou roli pozice majitele psa?

Že mu nedopřáváte dostatek pohybu a stimulace?

A snažíte se to všechno dohnat o víkendu, viďte?

Protože o víkendu máte volno. Nebo o svátcích. Pes je ve vaše volné dny tím psem, kterým má podle vás být.

Jdete na dlouhou procházku nebo výlet, kde vás doprovází, o víkendu je i většina závodů, na kterých má podávat nejvyšší výkon. Navštěvují se rodiny. 

V týdnu je mnoho toho, co se musí stihnout. Práce, rodina, dojíždění na místo zaměstnání, na psa není čas.

Víkendovým syndromem u psů označuje situaci, kdy majitelé během pracovního týdne neposkytují svým psům dostatek pohybu a stimulace, ale o víkendech se snaží vše dohnat.

Klasickým příkladem je několik dnů volna, když se v kalendáři sejdou svátky a víkendy.

Problém je ten, že pokud není organismus trénován na vyšší fyzickou nebo psychickou zátěž dlouhodoběji a pravidelně, její nárazové zvýšení může být  pro psa zátěží, kterou zvládne jen s obtížemi.

Fajn jsou majitelé, kteří si všímají signálů únavy, které jim psi vysílají.

  • Když pes nevysílá signály radosti, když se chystá společná aktivita.
  • Když jsou neochotni k pohybu.
  • Nebo po zátěži prostě odpadnou a spí.

Štastný a spokojený pes není pes, který zaleze na místo a opravdu neochotně vstává při výzvě k další aktivitě. To je pes unavený a přetížený. 

Přetížení z aktivity může být jak fyzické, tak psychické.

Fyzické přetížení: Psi, kteří jsou během týdne převážně v klidu, nejsou připraveni na náhlou intenzivní fyzickou aktivitu o víkendu. Náhlá fyzická aktivita může vést k přetížení svalů a kloubů, zvýšenému riziku zranění a k celkové únavě. Zvláště stereotypní dlouhodobá fyzická zátěž, např. běh v postroji, u kola nebo nárazová zátěž např. tah nákladu u bull sportů. Nebo dlouhý rodinný výlet u psa, který se v týdnu dostane jen na krátké venčící vycházky. 

Psychické přetížení: Náhlá změna v denním režimu a intenzivní aktivity mohou u psa vyvolat stres a úzkost. Nepravidelný režim způsobuje zmatek. Psi, stejně jako jiná zvířata nebo i lidé, mají rádi stereotyp, který jim zajišťuje pocit bezpečí.  Psychickou zátěží může být i rodinná návštěva, pokud pes žije běžně jen s jedním člověkem nebo návštěva malých dětí.

Psi potřebují pravidelný režim a zátěž, která se zvyšuje jen postupně. V případě, že je zátěž přiměřená a navýšená adekvátně, lépe se učí i přizpůsobují novým podnětům a aktivitám.

Doporučení pro majitele:

  • Snažte se poskytovat psovi pravidelný pohyb a mentální stimulaci každý den, nejen o víkendech.
  • Pokud plánujete delší výlety nebo intenzivnější aktivity, zvyšujte zátěž postupně, aby se pes mohl adaptovat.
  • Sledujte chování psa během aktivit. Pokud vykazuje známky únavy nebo neochoty pokračovat, dopřejte mu odpočinek.

     

Denní potřeba spánku u psa závisí na jeho věku, velikosti a aktivitě.

Obecně platí:

  • Štěňata (do 1 roku): 18–20 hodin denně. Štěňata rychle rostou a vyvíjejí se, proto potřebují hodně odpočinku a klidu. Nechte je spát, ale v době aktivit nabídněte hodně podnětů pro jejich rozvoj. Hru, poznávání okolí, kontakt s dalšími zvířaty.
  • Dospělí psi: 12–14 hodin denně. Aktivní nebo pracovní psi mohou potřebovat o něco méně spánku, klidnější plemena více.
  • Starší psi (senioři): 16–18 hodin denně. S přibývajícím věkem se zpomaluje metabolismus psa a více odpočívá.
  • Velká plemena: Mají obecně větší potřebu spánku než malá plemena, často až 16 hodin denně.

Psi také během dne často střídají hluboký spánek s lehkým odpočinkem nebo krátkým zdřímnutím.

Nabídněte jim k tomu klidné a bezpečné místo chráněné i od malých dětí a nerušte je.  Nešahejte na ně, nemazlete se s nimi.

couchort-model

FAQ sekce - Syndrom volných dní (víkendový a sváteční syndrom)

1. Co je to syndrom volných dní u psů?
Jde o situaci, kdy pes má přes pracovní týden minimum pohybu a mentální stimulace, ale o víkendech nebo svátcích po něm majitel nárazově vyžaduje dlouhé túry, výlety, závody nebo intenzivní společenský program. Organismus psa na takovou „z nuly na sto“ zátěž nebývá připravený.

2. Proč je víkendový syndrom pro psa problém?
Protože tělo i psychika potřebují pravidelný trénink, ne jednorázovou zátěž. Náhlé zvýšení fyzické aktivity může přetížit svaly, klouby a pohybový aparát, zvyšuje riziko úrazů a vede k výrazné únavě. Stejně tak náhlý sociální a podnětový „přetlak“ (návštěvy, děti, cestování) může psa psychicky vyčerpat a stresovat.

3. Jak poznám, že je můj pes z víkendových aktivit přetížený?
Typické signály: neochota se zapojit do aktivity, chybějící radost při chystání na procházku, pes se táhne za vámi, po návratu „odpadne“ a celý zbytek dne jen tvrdě spí, další den neochotně vstává a reaguje pomaleji. To není spokojený, „vyběhaný“ pes, ale pes fyzicky a/nebo psychicky přetížený.

4. Jak vypadá fyzické přetížení psa?
Pes, který je běžně v klidu a jen na krátkých venčících procházkách, není připravený na několikahodinový výlet, běh u kola, tah v postroji ani nárazové sportovní výkony. Může dojít k přetížení svalů, šlach, kloubů, zhoršení existujících problémů pohybového aparátu nebo k akutnímu zranění. Zvlášť rizikové jsou dlouhé monotónní zátěže a náhlé „sportovní víkendy“ bez předchozí přípravy.

5. Co je psychické přetížení psů a jak se u psa projevuje?
Psychické přetížení způsobuje náhlá změna režimu, množství lidí, jiných psů, dětí, cestování a nových podnětů. Projevuje se neklidem, zvýšenou dráždivostí, úzkostí, snahou se „odpojit“ (odchází stranou, schovává se), nebo naopak přepínáním do přehnané aktivity. Psi milují přehledný stereotyp – nárazové „šílené víkendy“ v jinak nudném týdnu v nich vyvolávají zmatek.

6. Jak víkendovému syndromu předcházet?
Základ je pravidelnost. I v náročném týdnu se snaž psovi dopřát každý den aspoň krátkou, ale kvalitní procházku s možností čichat, krátkou hru, jednoduchý trénink nebo hlavolam. Pokud plánuješ delší víkendový výlet, zvyšuj zátěž postupně – v předchozích dnech přidej kilometr navíc, delší čas venku nebo víc mentální práce.

7. Co mám dělat, když pes během aktivity začne být unavený nebo neochotný pokračovat?
Signály únavy ber vážně. Zvolni tempo, zkrať trasu, dělej pauzy, nabídni vodu a možnost si odpočinout. Pokud pes opakovaně odmítá pokračovat nebo výrazně „padá na čumák“ po návratu domů, ubral(a) jsi málo – příště aktivitu zkrať nebo zvol mírnější terén.

8. Jak často a jak dlouho by měl pes spát?
Potřeba spánku se liší podle věku, velikosti a aktivity:

  • Štěňata: cca 18–20 hodin denně, potřebují hodně klidu pro růst a vývoj.
  • Dospělí psi: přibližně 12–14 hodin denně, aktivní pracovní psi mohou mít o něco méně hlubokého spánku, ale více krátkých odpočinků.
  • Senioři: často 16–18 hodin denně, s věkem roste potřeba odpočinku.
    Velká plemena mají obecně tendenci spát o něco víc než malá. Během dne psi střídají hluboký spánek s lehkým odpočinkem a krátkými „šlofíky“.

9. Jak psovi zajistit kvalitní odpočinek?
Důležité je klidné, bezpečné místo mimo hlavní ruch domácnosti a mimo dosah malých dětí. Během spánku ho nebuď, nehlaď a „neotravuj“ – pes si dojde pro kontakt, až bude odpočatý a připravený. Respektování spánku je pro regeneraci i prevenci podrážděnosti nebo přetížení zásadní.

10. Znamená víkendový syndrom, že s ním nesmím chodit na výlety nebo závody?
Ne, výlety ani závody nejsou problém samy o sobě – problém je jejich nárazovost a nepřiměřenost k běžnému režimu psa. Pokud je pes na zátěž systematicky připravován, má vybudovanou kondici a mezi intenzivnějšími dny dostatek odpočinku, může být víkend plný aktivit naopak prospěšný a radostný.

11. Jak skloubit náročnou práci a potřeby psa, abych nevytvářel(a) víkendový syndrom?
I při omezeném čase lze každý den zařadit krátké, ale kvalitní bloky: 15–20 minut soustředěné procházky, 5–10 minut čichací hry, jednoduchý nácvik povelů při cestě z práce, hlavolam na krmení místo misky. Není nutné psa „zničit“ fyzicky – často stačí chytře kombinovat kratší fyzickou aktivitu s mentální stimulací.