Letní zažívací problémy u psa: dietní chyby, zvracení a průjem
Léto je pro psy období výletů, koupání, grilování a pobytu venku. Právě v letních měsících se ale výrazně zvyšuje riziko zažívacích potíží. Nejčastější příčinou nejsou infekce ani vážná onemocnění, ale tzv. dietní chyby – tedy náhlé změny v krmení nebo pozření nevhodného jídla.
V tomto článku se dozvíte:
- proč jsou dietní chyby u psů v létě tak časté
- jaká jídla jsou pro psy při letních aktivitách nejrizikovější
- kdy může být problém řešitelný doma a kdy už je nutná návštěva veterináře
- jak správně postupovat při náhlém průjmu nebo zvracení u psa
Prohřešky v krmení – tzv. dietní chyby jsou velmi častou kauzou letních dnů.
Proč mají psi v létě častěji zažívací problémy?
Během roku ukázněně krmený pes, který dostává např. jen své určité granule, se najednou dostane ven na venkov nebo do přírody a najednou má daleko větší možnost výběru.
Co psi v létě nejčastěji sežerou a co jim může uškodit
Tu najde dobře „uleželou“ mrtvou rybu na břehu říčky, tu na cestě přejetou slepici, tu mrtvou myš či slepýše nebo staré kosti na kompostu.
Bohužel tyto „objevy“ nelze dopředu předvídat. Majitelům, kteří mají doma psy sběrače doporučujeme, aby na vycházku nasazovali raději psovi košík.
Psi často nepohrdnou ani spadaným ovocem (letní jablka, maliny, rybíz a jahody) nebo chodí na záhonek krást zeleninu a páníčka ani nenapadne, že by jeho pes, který doma ani okem o vegetariánskou stravu nezavadí, baští venku na zahradě jako býložravec. Navíc zvířata jsou velmi chytrá, vědí, že nesmí a rozhodně se nepasou před našimi zraky. Výsledkem bývají „záhadné“ opakující se průjmy, se kterými si nikdo neví rady, potravní alergie, svědivost kůže, vyrážky nebo v dramatičtějších případech (u větších a velkých plemen) akutní vážná příhoda břišní - dilatace či torze žaludku.
Smutnější bývají případy, kdy majitel vyrobí problém psovi sám svojí nepozorností hraničící někdy až s absencí zdravého rozumu.
Nejhorší bývají prohřešky při společných grilovacích párty. Rozhodně doporučujeme, ještě před začátkem zábavy a pečením masa, důrazně všechny přítomné požádat, aby psa nekrmili. Bohužel ve víru zábavy dá každý „jen malý kousek“, když „pejsek tak smutně hledí“. Nejraději potajmu, aby ostatní neviděli, protože je to přeci zakázané. Nakonec pes sežere nejen maso, odřezky, ale také kosti všeho druhu.
Kosti z grilování: které jsou pro psa nejnebezpečnější
Tradovaná vysoká nebezpečnost pozření drůbežích kostí není zase tak kritická. Duté kosti drůbeže pes většinou nachroupe, rozdrtí a ve formě malých úštěpků spolyká. Průchod této drti zažívacím traktem většinou ukončí obranné zvracení, kdy zvíře kosti ze žaludku vyzvrátí. Pokud projdou dále, problém nastává povětšinou až konečném úseku tlustého střeva, kde se úlomky nahloučí a vytvoří „betonovou kouli“. Pes začne tlačit, nemůže se vykálet, střevo drtky kostí ještě upresuje a stav se zhoršuje. Pokud majitel nedorazí na ošetření až za několik dní, lze náhlou zácpu docela účinně a rychle vyřešit v ordinaci hlubokými klysmaty a manuálním rozrušením zátky. Daleko nebezpečnější je však pozření kostí hovězích a vepřových (zbytků grilování z kotlet, event. řízků a žebírek). Kost s kouskem hlavičky žebra je prakticky nestravitelná. Těžko prochází zažívacím traktem a především u menších plemen představuje vážné nebezpečí. Jako cizí těleso se zasekne při průchodu tenkým střevem a je zle. Pes začne být "divný", odmítá potravu, event. zvrací, polehává a může mu přestat odcházet stolice. Pokud majitel nechá zvíře několik dní bez odborné pomoci, hrozí protržení střeva a úhyn zvířete na sepsi.
Psovi rozhodně škodí i zkrmování zbytků z lidské kuchyně a razantní odchylky v potravních návycích. Změny mohou vyvolat podráždění nejen žaludku a střev, ale např. i akutní zánět slinivky břišní. Samostatnou kapitolu je letní pobyt psa s dědečkem a babičkou. Málokdy jsou totiž natolik ukáznění, aby psíkovi výrazně „nepřilepšovali“. Argument, že pes v létě více lítá a přebytečné sádlo vyběhá, je někdy velmi iluzorní. Zvýšený příjem energie (snídaně, svačiny, obědy + vlastní dávka večerních granulí k tomu), vedro a tím i neochota k pohybu udělají od července do září z vyšvihaného štíhlého sportovce obratem obézního hrocha.
Pokud má být pes po prázdninách stejně fit jako před nimi, doporučujeme trvale ošetřovat zvíře během celé sezóny (duben až říjen) antiparazitárními prostředky, při pobytu mimo domov neměnit rozhodně potravní zvyklosti psa, na léto si vzít s sebou zásobu vyzkoušených granulí, dodržovat dávku a zvířeti nepřilepšovat. Nedovolit návštěvám, případně členům rodiny, aby zvířeti dávali jídlo bez našeho svolení. Pokud víme, že pes vyluxuje všechno, co najde, striktně na vycházky nosit košík.
Pokud plánujete na dovolenou změnu krmiva, změňte typ krmné dávky již před ní, aby se trávící systém měl možnost adaptovat. Není možné očekávat, že pes krmený BARF systémem nárazově zvládne přechod na granule bez trávících problémů. Barfařům doporučujeme většinou přejit na masové salámy, které jsou velmi podobné syrové stravě a jsou kompletním krmivem.
Jak postupovat při průjmu nebo zvracení u psa
V případě náhlých zažívacích problémů – nechutenství, zvracení či průjmu zahajte okamžitě hladovku. Zvíře nepouštějte pár dní volně ven po zahradě, venčete jen na vodítku, aby bylo jasno, co zvíře kálí a nemohlo venku nestřeženě něco sežrat a popásat se trávy. Mnozí majitelé se mylně domnívají, že při zažívacích problémech je žraní trávy ku prospěchu. Opak je pravdou. K pití doporučujeme jen slabý tmavý čaj, neslazený a bez bylinek. Pokud pes čaj nepije, nic se neděje. Rozhodně není dobré psíkovi násilím čaj nutit. Každý pes si čaje dříve či později lokne. Čaj zklidní sliznici žaludku a nenutí zvíře ke zvracení. Někteří psi na hladovce mají tendenci k utišení hladu chlemtat nadměrné množství vody, což u čaje neudělají.
Hladovka u psa: jak dlouho a jak ji správně držet
Hladovka by měla trvat min. 36 hodin. Během této doby se rozbouřené zažívání zklidní a zažívací trakt může bez rizika přijmout malé dávky kvalitní stravy. Osobně spíše v praxi preferuji hladovku 48 hodin, i když druhý den po jejím zahájení vypadá psík naprosto fit a dožaduje se krmení.
Hladovka = stav bez jakéhokoliv krmiva.
Kousíček piškotu či kůrka chleba nebo masový vývar již není hladovka a naruší rychlé zotavení sliznice zaživadel. Jako první krmení je dobré podat psovi buď osvědčené kvalitní granule nebo rýži s kuřecím masem, vše postupně po malých dávkách, kdy během např. odpoledne zkrmíte 50% běžné dávky, kterou psík denně dostává, je-li zdráv. Pakliže se do druhého dne neobjeví zažívací komplikace, může zvíře již jíst normálně. Čaj doporučujeme cca na 3 dny.
Obnovení a stabilizaci střevní mikroflóry můžete podpořit podáváním vhodného probiotika.
Nepodávejte zvířeti žádné lidské léky, které máte v lékárničce na vlastní zažívací obtíže. Běžné akutní lehké psí průjmy a zvracení se v 80% dají vyléčit hladovkou a čajem. Podání lidských medikamentů event. změní klinický obraz a u vážnějších případů může zastřít či zmírnit jejich skutečné projevy. Veterinárnímu lékaři pak zbytečně komplikujete situaci.
Pokud se zvíře během 36 resp. 48 hodin trvání hladovky zhorší, dále zvrací, průjem neustává, či objeví-li se ve stolice krev, je-li zvíře nadměrně apatické, nemůže-li se vykálet, snaží se bez výsledku o zvracení či má teplotu nad 39 stupňů Celsia (měřeno v konečníku), je nutné navštívit či alespoň neprodleně telefonicky kontaktovat veterináře.
Přejeme všem hezké léto a dovolenou bez trávících problémů!
FAQ sekce – časté otázky majitelů psů v létě
Proč mají psi v létě častěji průjem nebo zvrací?
Nejčastější příčinou jsou dietní chyby – pes sežere něco, na co není jeho trávení zvyklé. Typicky jde o zbytky z grilování, staré kosti, spadané ovoce, zkažené maso nebo uhynulá zvířata nalezená venku.
Co dělat, když pes náhle zvrací nebo má průjem?
Prvním krokem bývá hladovka minimálně 36 hodin, ideálně 48 hodin. Pes by měl mít k dispozici jen vodu nebo slabý neslazený čaj. Po zklidnění trávení je vhodné začít krmit malé dávky lehce stravitelné potravy.
Jak dlouho může být pes na hladovce?
U jinak zdravého dospělého psa je běžná hladovka 36–48 hodin. Ta umožní zklidnění žaludku a střevní sliznice. Poté se krmení obnovuje postupně v malých dávkách.
Může pes při zažívacích problémech jíst trávu?
Mnoho majitelů se domnívá, že tráva psovi pomůže. Ve skutečnosti může dráždění žaludku ještě zhoršit a podpořit zvracení.
Jsou kuřecí kosti pro psa opravdu nebezpečné?
Drůbeží kosti psi často rozdrtí a malé úlomky většinou projdou trávicím traktem. Přesto mohou způsobit zvracení nebo zácpu. Nebezpečnější bývají velké kosti z hovězího či vepřového masa, které se mohou ve střevě zaseknout jako cizí těleso.
Jak poznat, že pes potřebuje veterináře?
Veterinární pomoc je nutná, pokud:
- zvracení nebo průjem trvá déle než 36–48 hodin
- ve stolici je krev
- pes je apatický nebo odmítá vodu
- má horečku nad 39 °C
- snaží se zvracet nebo kálit bez výsledku
Jak předcházet letním zažívacím problémům u psa?
Základní prevence je jednoduchá:
- neměnit náhle krmivo
- nedávat psovi zbytky z grilování
- hlídat, co pes venku sežere
- při procházkách u „sběračů“ používat košík
- na dovolenou vzít stejné krmivo, na které je pes zvyklý

