Antiparazitika pro psy a kočky: jak vybrat bezpečně a účinně

Antiparazitika pro psy a kočky patří k nejčastějším preventivním i léčebným přípravkům, které majitelé domácích mazlíčků řeší. Blechy, klíšťata, svrab nebo vnitřní parazité nejsou jen sezónní nepříjemností – mohou způsobit svědění, záněty kůže, průjmy, přenos dalších onemocnění a některé představují i zoonotické riziko pro člověka. Správně zvolené antiparazitikum proto není „jen obojek navíc“, ale důležitá součást péče o zdraví psa i kočky.

V článku si srozumitelně vysvětlíme rozdíl mezi ektoparazity a endoparazity, jak fungují jednotlivé typy antiparazitik (repelentní vs. letální účinek), jaké jsou jejich aplikační formy (obojek, spot-on, sprej, tableta) a na co si dát pozor zejména u koček. Dozvíte se také, proč je důležité sledovat účinnou látku, ne jen obchodní název přípravku, a proč se antiparazitika nemají mezi sebou kombinovat bez konzultace s veterinářem.

Cílem není strašit, ale dát vám přehled, díky kterému vyberete antiparazitikum bezpečně a s rozumem – ať už řešíte první blechu, sezónu klíšťat, nebo dlouhodobou prevenci.

Život se psy není jen procházka rozkvetlým růžovým sadem. Této reálné skutečnosti si je vědom každý majitel psa, který se o svého svěřence stará odpovědně a s vědomím si rizik s držením psa souvisejících. Nejedná se pouze o jeho výchovu v příjemného společníka neobtěžující své okolí, ale také o vnější vlivy působící na organismus psa, které majitel zvířete má možnost omezit pouze a bohužel jen do určité míry. Jedním z problémů spojených s chovem psů je výskyt parazitů, se kterými se u psa můžeme běžně setkat a prostředky, které se proti parazitózám používají. Místy asi zabrousíme i do jiné živočišné říše – předpokládejme, že majitelé psů vlastní také kočky a občas mohou stát před volbou, zda nenasadit kočce také psí obojek, když už ho koupili a na ten kočičí kdo ví proč zapomněli...

Co jsou parazitózy a jak dělíme parazity

Onemocnění způsobené parazity se nazývá parazitóza. Podle původců onemocnění rozlišujeme parazitózy na dvě základní skupiny a to na ektoparazitózy (způsobené zevními parazity) a endoparazitózy (způsobené parazity vnitřními).

Základní rozdíl mezi endoparazity a ektoparazity je následující: vnitřní parazité (endoparazité) pronikají do hostitelského organismu a žijí v něm po celou dobu svého života nebo v určité časové periodě svého vývoje (tasemnice, motolice, oblí červi, prvoci apod.). Vnější parazité (endoparazité) zůstávají na povrchu organismu (blechy, klíšťata, trudníci, svrab, dravčíci, sametky, vši, hmyz apod.).

Jako parazitizmus je označován vztah dvou organismů, z nichž jeden organismus (parazit) má zisk a druhý na tento vztah doplácí (hostitel). Parazit se přitom může živit tkáněmi hostitele nebo se přiživovat na jeho potravě, případně může mít z hostitelova organismu i jiný prospěch. Pro vztah parazit x hostitel je typické, že parazit hostitelský organismus nezabíjí. Svou činností ale působí hostitelskému organismu nepříjemné komplikace, které se týkají zejména jeho zdravotní stavu – průjmy, svědění, vznik druhotné infekce pro průniku parazita do organismu, přenos virového nebo bakteriálního onemocnění apod. Některé z těchto onemocnění jsou přenosné ze zvířat na člověka, v tomto případě poté hovoříme o zoonózách a tento parazit je nazýván zoonotickým.

Lék proti parazitům se nazývá antiparazitikum. Mezi antiparazitika náleží i anthelmintika (přípravky proti červům).

Kategorie endoparazitóz náleží k posouzení veterinárním lékařům a to včetně aplikace léčiva. Ve volném prodeji, resp. v prodeji mimo lékárny a u oprávněných prodejců se můžete ale běžně setkat s antiparazitiky působící proti ektoparazitózám.

Nejčastější ektoparazité u psů a koček

Blecha kočičí (Ctenocephalides felis)

Zablešení – nejrozšířenější výskyt u psů, koček i člověka: parazit blecha kočičí (Ctenocephalides felis) – zoonotický parazit. V domácnosti nebo v prostředí s výskytem blechy se setkáváme se všemi jejími vývojovými stadiemi – od vajíček přes larvy, kukly i dospělce. Na hostiteli se vyskytuje dospělec, který saje krev. Typickým příznakem zablešení zvířete je vysoká svědivost kožíšku, výskyt drobných tmavých částeček v srsti – blešího trusu. Blechu lze při důkladné prohlídce srsti také zahlédnout. Poměrně častým kožním problémem při zablešení citlivých jedinců jsou zarudlá místa, které si zvíře rozškrábe z důvodu vysoké svědivosti až do krve. Výskyt podobných příznaků se označuje jako „alergie na bleší kousnutí“. Vajíčka, larvy a kukly nalezneme v místě odpočinku zvířat – jedná se o tzv. místa „horkého výskytu“ označována jako „HOT SPOTS“.

Blecha kočičí je přenašečem tasemnice psí a bakterie, která vyvolává u člověka tzv. nemoc z kočičího škrábnutí.

Klíště obecné (Ixodes ricinus)

Klíšťata – před časem jsme o nich dávali dohromady poměrně rozsáhlé čtení a podrobné informace naleznete v archivu článků. Dominantní výskyt na území ČR platí pro klíště obecné (Ixodes ricinus). Na břeclavsku a hodonínsku se vyskytuje piják lužní (Dermacentor reticulatus). Na první pohled jej poznáte od klíštěte poměrně snadno – piják má tygrovaný vzhled štítku, klíště je jednobarevné. Problémy způsobují pijáci i klíšťata. U klíšťat je obecně známo riziko přenosu boreliózy a klíšťové encefalitidy. Piják lužní, který se dostává do povědomí s postupem jižní flóry a fauny na sever, tzn. i k nám je přenašečem původce babesiózy psů. Jedná se o krevní parazitózu, při které parazit napadá červené krvinky. Akutní průběh této parazitózy má letální účinky (zvíře umírá).

Svrab a trudníci

Demodikóza (trudníci) – jedná se o roztoče v chlupových cibulkách, které se vyskytují na zvířatech běžně a to bez příznaků onemocnění. K rozvoji demodikózy (nebo také červené prašiviny) může dojít při oslabení psa. U koček se vyskytuje vzácně. Trudník je nepřenosný na jiný živočišný druh.

Svrab psa, koček – je typický svěděním a kožními změnami. Rozlišuje se podle původce. U člověka vyvolává tzv. pseudosvrab.

Ušní svrab psů a koček– původcem je roztoč, který vyvolává parazitární zánět zevního zvukovodu.

Další méně častí parazité

Dravčíkovitost – dravčíci se často označují i lidovým pojmem „pohyblivých“ lupů. Vyskytují se u štěňat a koťat, často se přenáší na člověka, na kterém se ale nemnoží.

Zavšivení psů a koček – u psů se setkáváme se vší a všenkou, u koček se všenkami. Působí proti nim běžné přípravky proti blechám.

Komáři, muchničky, ovádi – u psů ojedinělý výskyt zejména v obličejové části a břiše, tzn. na nechráněných místech těla srstí. Problémy jsou zejména u koní.

U zanedbaných zvířat s proleženinami nebo poraněných zvířat se můžeme setkat s tzv. myiázou – larvami much v otevřené ráně – o psů je možný výskyt něčeho podobného např. při použití ochranného límce, kdy si pes nemůže ošetřit ránu sám. Poměrně častá je myiáza u koní v letním období v pastevním chovu, kteří utrpěli zranění.

Před časem jsme obdrželi také dotaz na kloše ovčího (Melophagus ovinus) – jedná se o parazitický krevsající hmyz, který je specifický pro ovce, kloš jelení pro srnčí a mufloní zvěř, ale může se vyskytnout přechodně i u ovčáckých psů pracujících se stádem. Při masivním výskytu napadá také člověka. Parazit u psa nezůstává, saje vzácně, spíš ho zneklidňuje pohybem v srsti.

Co s ektoparazity? Jak předejít napadení a jakým způsobem se před nimi chránit?

Použitím antiparazitik.

Jak fungují antiparazitika

Antiparazitika proti ektoparazitózám se dělí do dvou skupin a to podle jejich účinku na parazita.

Repelentní účinek (odpuzující)

První skupinu tvoří přípravky, které mají účinek pouze repelentní (odpuzující) - většinou se jedná o přípravky na bázi rostlinných silic, olejů apod. Pokud bychom měli tento článek pojmout komerčně u nás v e-shopu jsou zařazeny do skupiny tzv. antiparazitální "eko"prostředků. 

Letální účinek (usmrcující)

Druhou skupinu tvoří přípravky, které mají na parazity účinek letální (smrtící).

Pro účinek antiparazitika je podstatná koncentrace a druh účinné látky, která je v něm použita. Od použité účinné látky se odvíjí jeho délka působení a účinnost, též použitelnost pro určitý druh zvířat. Bližší informace naleznete vždy v popise výrobku.

Citlivost koček

Z praktického hlediska je velmi vhodné sledovat druh zvířete, pro které je výrobek určen. Zejména u koček je problém s vyšší citlivostí na antiparazitika různého druhu. Všechny antiparazitika určené pro léčbu ektoparazitóz jsou pro kočky v různé míře toxické. Proto NEpodávejte kočkám antiparazitika, která pro ně nejsou výslovně výrobcem doporučena, tzn. psí obojek na kočičku rozhodně nepatří, pokud není výslovně uvedeno jinak (závislé na použité účinné látce výrobku – přípravku).

Aplikační formy antiparazitik

Aplikační formy antiparazitik mohou být různé. Nejčastěji a k nejoblíbenějším patří aplikační formy obojků nebo forma roztoků aplikované pipetami buď tzv. SPOT-ONem nebo POUR-ONem nebo sprejem, případně koupelí. SPOT-ON je forma roztoku v pipetě, který se aplikuje po rozhrnutí srsti v oblasti kohoutku, u velkých plemen kohoutek + kořen ocasu, POUR-ON je taktéž pipeta, roztok se ale aplikuje po celé délce hřbetní linie. Další možností je injekční aplikace, která ale je opět a pouze záležitostí veterinárního lékaře.

Na co si dát pozor při výběru a použití antiparazitika

Důležité upozornění k aplikaci pipet, sprejů, obojků – zvíře se před aplikací doporučuje nekoupat, případně vykoupat v případě silného zašpinění ale vyčkat minimálně tři dny (optimálně týden) na obnovení tukové vrstvy kůže a srsti, která je jedním z prostředí, ve kterém se šíří účinná látka přípravku! Platí zejména pro antiparazitika s letálním účinkem! Antiparazitním přípravkem pro použití na prostředí zvířete se doporučuje ošetřit místa horkého výskytu parazita, pouze pokud to jeho druh vyžaduje (všenky, vši, blechy apod.). Ještě na doplnění: při nálezu ojedinělé blechy, která Vás navštívila od sousedů není třeba převracet celý byt. Postačí rychlá reakce aplikace prostředku k ošetření zvířete, která blechu usmrtí – pozor – ne odpudí – a pokud je Vaše reakce opravdu rychlá – není třeba se obávat invaze.

Účinná látka vs. obchodní název

K výběru antiparazitika: věnujte pozornost NE obchodnímu názvu přípravku, ale jeho obsahu, tedy účinné látce.

Kombinace více přípravků

Pozor! Kombinace jednotlivých ektoparazitik se nedoporučuje! Zvláště ne ektoparazitik s letálním účinkem na parazita! Kombinace jednotlivých účinných látek ponechejte výrobci, ne vlastnímu úsudku. Chybně nakombinované účinné látky antiparazitik mohou vést ke zdravotním problémům ošetřeného zvířete.

Není ani vhodné použití jednoho delšího obojku na dva malé psy nebo zkrácení obojku dlouhého pro malého psa. Mohlo by dojít buď k nedostatečné koncentraci účinné látky a tedy k neúčinnosti antiparazitika nebo k předávkování účinné látky na kilogram zvířete, které by mohlo být spojeno s možným nežádoucím negativním účinkem (podle obsahu účinné látky).

K jednotlivým nejdůležitějším účinným látkám ektoparazitik s letálními účinky, řazeno abecedně:

Amidy – zástupcem skupiny je amitraz – velmi dobrá účinnost proti klíšťatům, zákožkám (původci svrabu). Použítí je zakázáno (kontraindikováno) u koní, koček, psů plemene čivava a jejich kříženců, zvířat v tepelném šoku, u štěňat mladších 12 – 16 týdnů, březích a kojících fen. Nedoporučuje se souběžná léčba s jinými ektoparazitiky.

Avermectiny a milbemyciny – abamectin, dormectin, eprinomectin, selamectin, ivermectin – účinné látky pro psy a kočky ve formě spot-on.

Organofosfáty – např. azamethifos, chlorpyrifos, ethion, malathion, trichlorfon, temefos a další. Použití organofosfátu je kontraindikováno u psů plemene gryhound, whippet a jejich kříženců, u štěňat a koťat mladších 12 týdnů a u březích a kojících fen i koček. Nedoporučuje se souběžná léčba s jinými ektoparazitiky. Obojky s obsahem organofosfátů jsou nevhodné pro kontakt s dětmi, zvířata nesmí obojky žvýkat. Nejsou vhodné pro zvířata oslabená, v rekonvalescenci, obecně u koček.

Karbamáty – nejčastěji používanými je bendiocarb, carbaryl a propoxur. Carbaryl může být karcinogenní, manipulace s ním se tomu musí přizpůsobit. Po aplikaci obojků s obsahem karbamátů se může objevit podráždění kůže a alopecie (vypadávání srsti).

Phenylpyrazoly – fipronil. Použítí spreje s obsahem fipronilu je bezpečné u štěňat a koťat starších 2 dnů. Většinou se ale používá aplikační forma spot-on, kde je koncentrace fipronilu vyšší. Látka je klasifikována jako možný humální karcinogen a pohlíží se na ni v této souvislosti opatrně (i v souvisloti se studiemi u potkanů). V dalších studiích se projevila další řada toxikologických účinků a byly prokázány účinky fipronilu ve studiích ovlivnění reprodukce. Fipronil je též klasifikován jako podezřelý endokrinní disruptor (jako endokrinní disruptor se označuje látka, která mění funkci systému s vnitřní sekrecí tím, že buď napodobuje působení přirozených hormonů, nebo blokuje přirozeně produkované hormony organismu nebo mění jejich koncentrace v organismu zvířete s negativním dopadem na stav celého organismu.) a je rizikový i z pohledu vlivu na životní prostředí. Některé metabolity fipronilu (změněná struktura firponilu po zpracování organismem) vykazují 10x vyšší toxicitu než fipronil samotný.

Pyrethriny a syntetické pyrethroidy – toxické pro kočky. Bioallethrin, cypermethrin, deltamethrin, permethrin, tetramethrin a další. Mohou vyvolávat dermatitídy a alergické reakce.

Přehled hlavních účinných látek používaných v antiparazitálních prostředcích

U výše jmenovaných látek je objasněn mechanismus působení této látky na parazita. Většinou se ale jedná pro laika o nesrozumitelnou kombinaci odborných slov a tak - s dovolením - mechanismus účinku přenecháme odborníkům (př. amidy působí u parazitů na místa s oktopaminovými receptory a tím zvyšuje jejich nervovou aktivitu nebo organosfosfáty inhibují cholinesterázu a tím interferují s neuromuskularními přenosy vzruchů apod....:-).

Zbývají nám k probrání látky odpuzující, tzn. látky repelentní, přípravky z nich vyrobené označujeme jako repelenty (viz. výše). Co je u nich zajímavé – zatím se úplně přesně neví, jak působí, ale jejich poznávacím znakem je, že jsou netoxické, bez nepříjemného zápachu, nedráždí pokožku a jsou schopny snížit pravděpodobnost hmyzího píchnutí po dobu čtyř hodin na méně jak 10%. Jednou z „repelentních teorií“ je, že molekula repelentu se hmyzu jeví jednoduše řečeno jako voda a proto na něj působí odpudivě. Výrobky s repelentním účinkem lze kombinovat. Účinnost přípravků záleží na momentálních klimatických podmínkách, na stavu zvířete. U některých jedinců se může vyvořit alergie nebo podráždění kůže.

Osobní zkušenosti s repelenty máme takové, že sice nezapachají nijak odpudivě – alespoň ne pro člověka, ale psi po ošetření příliš nadšení nesdílí. Většinou převládá vůně eukalyptu, lékořice, mentolu a to zvláště v uzavřených prostorách bytu nebo auta v prvních dnech po aplikaci velmi intenzivní. Obojky nebo medailony se jeví použitelnější než spot-ony nebo spreje a to zejména z důvodu praktického – spreje i spot-ony jsou na olejové bázi a pes je v oblasti aplikace po několik dnů výrazně mastný. Pachové práce jsou ale možné, psi nebyli nošením obojku nijak výrazně omezeni.

Co doporučujeme: opět věnujte pozornost účinným látkám. Některé z řady eko-antiparazitik nejeví příliš velkou účinnost. Jen je háček v tom, že je zde nemůžeme vypsat, byla by to negativní reklama:-(

Česnek jako přírodní repelent – mýtus nebo realita?

A vzpomeneme ještě repelentní prostředek našich babiček a to česnek (Allium sativum). Preventivně proti vnějším i vnitřním parazitům zejména u psů - ano, používá se. jeho účinek je ale sporný. Česnek obsahuje sirné sloučeniny (thiosírany), které mohou při vyšších nebo dlouhodobých dávkách poškodit červené krvinky psa. Citlivější jsou malá plemena psů a výrazně vyšší riziko je u koček. Repelentní účinek česneku není spolehlivě prokázán a určitě jej nelze považovat za plnohodnotnou náhradu obojků, spot-onů a nebo jiných antiparazitik. 

U koní je princip podávání česneku obdobný. Krátkodobé podávání malých dávek bývá tolerováno. Dlouhodobé podávání vysokých dávek může vést k anémii. U sportovních koní je potřeba počítat s možným vlivem na krevní obraz a výkon. Není ho vhodné kombinovat ani s dalšími doplňky s potenciálním vlivem na krevní systém bez konzultace s veterinářem.

Česnek jako repelent: pes vs. kočka vs. kůň

A návrat zpět k ektoparazitózám, které nejsme běžně zvyklí řešit....

Kloš ovčí - v boji proti němu se používají antiparazitika na bázi ivermektinu, spot-on přípravky a obojky (na bázi syntetických pyretroidů – cypermetrin, tetrametrin). Prioritou je především ošetřit stádo, se kterým je pes v kontaktu a to koupelí, postřikem nebo spot-ony.

Použitá literatura: čerpali jsme převážně z materiálů pro Kurz prodejce vyhrazených léčivých přípravků, VFU, Brno 2009 a z vlastních zkušeností získaných chovem vlastních zvířat.

FAQ sekce – Antiparazitika pro psy a kočky

Jaký je rozdíl mezi ektoparazity a endoparazity?

Ektoparazité žijí na povrchu těla zvířete (např. blechy, klíšťata, svrab). Endoparazité žijí uvnitř organismu (např. škrkavky, tasemnice). Podle toho se liší i typ použitého antiparazitika.

Mohu použít psí antiparazitární obojek i pro kočku?

Obecně ne. Kočky jsou výrazně citlivější na některé účinné látky (např. syntetické pyrethroidy). Používejte pouze přípravky, které jsou výrobcem výslovně určené pro kočky.

Co je lepší – repelent nebo přípravek s letálním účinkem?

Repelent parazity odpuzuje, ale neusmrcuje. Letální přípravky parazita zabijí po kontaktu nebo nasátí krve. Volba závisí na míře rizika, prostředí a zdravotním stavu zvířete. U silného zamoření bývá nutný letální účinek.

Jak často mám antiparazitika používat?

Záleží na typu přípravku a jeho délce účinnosti (např. 4 týdny u spot-onu, několik měsíců u obojku). Vždy se řiďte příbalovým letákem a doporučením veterináře.

Je nutné při zablešení ošetřit i domácnost?

Ano, zejména při masivním výskytu. Dospělá blecha žije na zvířeti, ale vajíčka, larvy a kukly jsou v prostředí (pelíšky, koberce). Bez ošetření prostředí hrozí opakovaná infestace.

Mohu kombinovat více antiparazitik najednou?

Kombinace přípravků s letálním účinkem se obecně nedoporučuje kvůli riziku předávkování účinnou látkou nebo vzájemné reakce účinných látek mezi sebou. Kombinaci vždy konzultujte s veterinárním lékařem.