Ceny dopravy jsou nastaveny v košíku a jsou závislé na celkové hmotnosti a výši objednávky. Liší se podle zvolené přepraní společnosti. Dopravu ZDARMA poskytujeme u České pošty při objednávce nad 1600Kč do 31kg, zásilkovna při objednávce nad 1600Kč do 10kg, PPL nad 2000Kč do 31kg. ROZVOZ BRNO - při objednávce nad 550Kč bez omezení hmotnosti. Příjemné nakupování.

Bílkovina v krmivu | MUJPES.CZ

Co nám říká informace o krmivu: bílkovina 23%? Je to hodně nebo málo? Není 27% pro mého pejska lépe? Jak to má vlastně být?

Bílkovina je vysokomolekulární látkou. V krmné dávce je nenahraditelná a nezastupitelná. Potřeba bílkoviny je ovlivněna její kvalitou, aminokyselinovým složením, stravitelností a energetickou hodnotou krmiva.

Přeskočíme kvalitu bílkoviny, vrátíme se k ní později a věnujme se blíže její stravitelnosti a aminokyselinovému složení.

Aminokyselinové složení bílkoviny a stravitelnost bílkoviny

Pro toho, kdo se zajímá o výživu, je důležité, že z důvodu své velikosti bílkovina není schopna projít buněčnou membránou. V trávícím ústrojí se musí pomocí působení účinných látek (proteolytických enzymů) nejprve rozštěpit na menší části, které se nazývají aminokyselinami (dále budeme používat jen zkratku AMK). Štěpení bílkoviny na menší části = trávení bílkoviny. Trávení bílkoviny (její stravitelnost) je ovlivněna enzymatickým vybavením daného živočišného druhu, příp. jedince. Bílkovina, která není rozložena na menší části, neprojde stěnou trávícího ústrojí. Z hlediska původu rozdělujeme bílkovinu na bílkovinu původu živočišného a původu rostlinného. Živočišná bílkovina je pro psa přirozenou součástí stravy. Schopnost trávit rostlinnou bílkovinu je závislá na délce pobytu této bílkoviny v trávícím traktu a na jejím trávení se podílí také mikroflóra trávícího traktu. Mikrobiální trávení u psa nehraje příliš velkou roli.Trávící trakt se v poměru k délce těla vlivem domestikace sice pejskovi oproti vlku mírně prodloužil, pes je ale stále především masožravcem, který je specializován na příjem potravy ve větších dávkách o vysoké koncentraci živin. A této charakteristice odpovídá bílkovina původu živočišného. I když i ta může být vázána do vazeb, se kterými si pes se svou enzymatickou výbavou neporadí (peří, srst apod.).

Z pohledu výživy je významných 21 AMK.

Některé aminokyseliny si organismus dokáže vytvořit sám. Tyto aminokyseliny se zahrnují do jedné velké skupiny a říká se jim aminokyseliny postradatelné - neesenciální (prolin, serin, alanin, oxyprolin, asparagin, glutamin... ). Druhá skupina AMK se nazývá polopostradatelnými AMK – semiesenciální a náleží do ní arginin, tyrosin a cystein. Ty, které si neumí organismus vytvořit sám se nazývají aminokyselinami nepostradatelnými - esenciálními a je nutné, aby je zvíře nebo i člověk dostával v potravě.

Každý živočišný druh má různou potřebu „svého“ spektra aminokyselin. Pro psy a kočky do nepostradatelných (esenciálních) AMK patří 10 AMK a to: valin, methionin, lysin, leucin, isoleucin, tryptofan, fenylalanin, threonin, histidin a arginin.

Podívejte se na svého psa. I když se zdá jeho tělo navenek celistvé, ve skutečnosti se jedná o neustálý proces přeměny. Vstřebané AMK se dostávají krví do jater a do ostatních orgánů. Z části z nich se obnovuje organismus. Organismus si ze vstřebaných AMK postaví svou vlastní bílkovinu. K části vstřebaných bílkovin se přidává odbouraná bílkovina organismu a účastní se dalších změn.

Tvorba bílkoviny (proteosyntéza) v těle probíhá podle předem geneticky daného klíče. Při tvorbě se uplatňují jak esenciální tak i neesenciální AMK. V případě, že některá z AMK není v krevním oběhu k dispozici a jedná se o AMK esenciální, dojde k zastavení této tvorby. Tato AMK se nazývá AMK limitující. Pro psy je limitující AMK methionin a lysin. Často si můžete všimnout, že přídavek limitující AMK vyrobených synteticky zmiňují také někteří výrobci v surovinovém složení granulovaných krmiv na obalu krmiva (….obiloviny, maso a vedlejší produkty živočišného původu, ……L – lysin, D, L – methionin, vitamíny a minerální látky………).

Z pohledu obsahu esenciálních AMK dělíme bílkovinu na plnohodnotnou - ta obsahuje všechny nepostradatelné aminokyseliny a bílkovinu neplnohodnotnou - její pravý opak.

Kvalitu bílkovin vyjadřujeme jejich biologickou hodnotou.

Biologická hodnota bílkovin (BHB) se určuje podle jejich aminokyselinového složení a měří se množstvím bílkovin, které se v těle vytvoří ze 100g bílkovin krmiva. Zvířata s kratším trávícím ústrojím, mezi které patří i pes, jsou na BHB náročnější.

U živočišných bílkovin (maso, mléko, vejce) se pohybuje BHB v rozmezí 70-95%. U rostlinných bílkoviny kolem 60-65%. A co se dělá pro zvýšení BHB v krmivu? Přidávají se synteticky vyráběné limitující AMK :-).

Pro následující řádky si musíme vysvětlit, že i když v letáčku nebo v propagačních materiálech výrobce krmiva hovoří o bílkovině krmiva a deklaruje: bílkovina (protein) 26%, tak se vlastně o bílkovinu nejedná. Laboratorně se v krmivu nestanovuje bílkovina, ale dusíkaté látky.

Pod pojmem dusíkaté látky rozumíme analyticky stanovený dusík v krmivech vynásobený faktorem 6.25, který je odvozen ze skutečnosti, že bílkoviny obsahují 16% dusíku. Pojem „dusíkaté látky“ nezahrnují pouze bílkovinu, ale také dusíkaté látky nebílkovinné povahy (volné AMK, amidy, nízkomolekulární peptidy, nitráty, puriny, deriváty pyrimidinu, amonné soli, betain, cholin a glykosidy obsahující dusík (Sommer, 1985).

Ve výživě krmiváři tedy nehovoří o bílkovině, ale pracuje se s pojmem dusíkaté látky (N-látky, NL) .

Potřeba dusíkatých látek

Potřeba NL se vztahuje k určité energetické hodnotě krmiva. Doporučený minimální obsah proteinu v dietě (AAFCO 2000) v % sušiny krmiva o 14.65MJ/kg je 18% pro dospělé psy. Pro psy v růstu nebo reprodukci 22%. Pozor! Prosím nezjednodušujte! Není to o tom, že by krmivo pro dospělé psy mělo obsahovat 18% NL (tj.180g NL/kg). Je to o tom, že by dusíkaté látky měly být v sušině krmiva (100% sušina krmiva = 0% obsah vody – běžně deklarují kompletní granulovaná krmiva kolem 10% obsahu vody) zastoupeny minimálně z 18% při určité energetické koncentraci tohoto krmiva (tj. 14.65MJ/kg).

Podobné doporučení existuje také pro obsah jednotlivých esenciálních AMK v dietě.

Intenzita přeměny bílkovin v organismu se u zvířat určuje tzv. dusíkovou bilancí tj. poměrem mezi množstvím přijatých a vyloučených bílkovin z organismu. Množství bílkovin zadržených v těle se určuje podle množství dusíku v moči (nadbytečný dusík se z těla vylučuje právě touto cestou).

Pokud převládá příjem bílkovin nad jejich výdejem, hovoříme o tzv. kladné dusíkaté bilanci. Týká se zvířat v období růstu (v období růstu je vyšší potřeba bílkovin, ale zároveň se zvyšuje také jejich využitelnost), u dospělců v období březosti a hladovění. O záporné dusíkaté bilanci hovoříme, když výdej bílkovin převládá nad příjmem (tzv. bílkovinné hladovění zvířat). O vyrovnané dusíkaté bilanci (rovnováze) hovoříme, když je příjem roven výdeji.

Minimální množství bílkovin, které organismus potřebuje k udržení dusíkové rovnováhy při dostatečném přívodu sacharidů a tuků se nazývá bílkovinné minimum (při nedostatečném přívodu energie může bílkovina sloužit jako zdroj energie, tuky a cukry nemohou být ale zdrojem bílkovin). Bílkovinné minimum se zvyšuje při zatížení organismu a laktaci.

A co se stane, když je bílkoviny v krmivu nadbytek?

Bílkoviny se v organismu do zásoby neukládají, příp. jen v minimálním množství. Nadbytečné bílkoviny se oxidují nebo se využívají k syntéze glykogenu (rezervní zásoba energie). Výsledkem jejich přeměn jsou pro organismus poměrně vysoce toxické látky (amoniak, aminy), které se detoxikují v játrech, krevní cestou se dostávají do ledvin a ve formě moči se vylučují z těla ven. Ukazatelem tvorby a vylučování konečných zplodin přeměny bílkovin je hladina zbytkového (nebílkovinného) dusíku v krevním séru. Pochody související se zpracováním přebytečných dusíkatých látek jsou poměrně energeticky náročné. V odborných kruzích se hovoří o snížení produkční účinnosti krmných dávek, tzn. že energie krmiva není plně vykládána pro růst a reprodukci (řečeno slovníčkem výživáře), ale její část organismus uplatňuje na detoxikaci toxických látek v těle, které by nemusely vzniknout, alespoň ne nad určitou míru, kdyby bylo krmivo lépe vyváženo. V této souvislosti se hovoří také o dlouhodobé zátěži vnitřních orgánů.

Co jsi vzít z těchto pár řádků? Poměrně zásadní zjištění. Teď už víme, že zběžným pohledem na obal krmiva o bílkovině v tomto krmivu vlastně nic nezjistíme. A to má také svou hodnotu...:-)

Ing. Yvona Rumpíková

Pozn. seznam použité literatury u autora článku.

Přihlaste se prosím znovu

Omlouváme se, ale Váš CSRF token pravděpodobně vypršel. Abychom mohli udržet Vaši bezpečnost na co největší úrovni potřebujeme, abyste se znovu přihlásili.

Děkujeme za pochopení.

Přihlášení