Ceny dopravy jsou nastaveny v košíku a jsou závislé na celkové hmotnosti a výši objednávky. Liší se podle zvolené přepraní společnosti. Dopravu ZDARMA poskytujeme u České pošty při objednávce nad 1600Kč do 31kg, zásilkovna při objednávce nad 1600Kč do 10kg, PPL nad 2000Kč do 31kg. ROZVOZ BRNO - při objednávce nad 550Kč bez omezení hmotnosti. Příjemné nakupování.

Pes, voda a vedro | MUJPES.CZ

Psi většinou milují vodu nebo opačný extrém – neumí plavat. Pro psy, pro které je voda druhým domovem je léto úžasnou příležitostí prohnat pár kachen, vylovit pár aportů, nádherně se rochnit a užívat si, pro psy z opačného tábora je to doba neustálého funění, jazyka až na chodníku a odpočinku nejraději ve stínu.

Pro první psy máme inspiraci k vodě, pro druhou skupinu návod, jak naučit psa plavat nebo ho alespoň pořádně zchladit.

Přichází tedy na řadu nejdříve skupina č. 1 - psi milující vodu. Návštěvy veřejných prostranství spojené s koupáním psa v oblasti výskytu nepejskařů bývají většinou problém. Koupání ve veřejných koupalištích jsou zapovězena (nedivíme se – hlavně u dlouhosrstých plemen uvolněná srst je v nádrži všudypřítomná) a tak nás naleznete většinou v oblastech říčních toků, tůní a rybníků v místech, kde spíše potkáte rybáře než opálené mladíky a slečny v plavkách. Rybníky způsobilé koupání veřejnosti bývají námi navštěvovány pravda také často, ale spíše v ranných raních nebo pozdněji večerních hodinách, kdy se už valná část brblající nepejskařké veřejnosti vytratila do svých domovů. S opálení sice už příliš neuspějeme, zato můžeme v klidu a podle svého vykoupat naše čtyřnohá stvoření. Ve větších městech na veřejných prostranstvích většinou dbají na dodržení zákazu koupání psů příslušníci Městské policie.

Jsem tedy se psem u vody, kolem jen pár lidí, kterým pes očividně nevadí - a to jsme se i ptali – a tak se můžeme příjemně šplouchnout. Pes – vodomil – bez základu poslušnosti nás už samozřejmě předběhl a vyrazil do vln jako první a protože je to velmi kontaktní zvíře, právě potápí osamělého plavce poblíž břehu. Pes bez vychování s rozumným pánečkem přichází na vodítku. Pes s vychováním je většinou odložen na břehu a čeká, až se páneček nachystá a vytváří tak u veřejnosti ideální obraz ovladatelného chlupatého stvoření, ze kterého nikdo nemusí mít obavy.

Málokdy se setkáváme s tím, že by se pes u vody zabavil sám. Nejčastější vodní zábavou, kterou můžeme vidět dennodenně, je pro psa přinesení aportu z vodní hladiny, který odhodil páneček, tzn. „plavání na cíl“. Aportek bývá pro psa známý předmět – gumová hračka, míček, již před tím aportovaný kus dřívka nebo komerčně vyráběné a zakoupené vodní aporty ( vodním aportem se většinou označuje předmět plovoucí na hladině), buď z dutého plastu nebo se jedná o dutým vláknem vyplněný neopren různého tvaru, velikosti i průměru napachovaný pachem pána, tzn. aport vlastní. Nácvik této zábavy je poměrně jednoduchý, základem pro ni je jen nácvik přinesení aportu na suchu. Tipy pro ztížení tohoto cviku - aport pán neodhazuje sám, ale někdo jiný a není napachovaný pánečkovým pachem tzn. aport cizí. Aport je možné na vodní hladinu odhodit také dvojím způsobem a to buď se zrakovým kontaktem psa – pes vidí, kam předmět dopadá a vyráží za ním buď ihned po jeho dopadu nebo - ztížení - po menší prodlevě, nebo bez zrakového kontaktu psa – pes nevidí kam aport dopadá, je přiveden na místo vyslání až po dopadu předmětu na hladinu, pán ho ale může upozornit na předmět, který již na hladině volně plave – doporučuje se velký předmět, aby byl i z dálky pro psa patrný. Nejtěžší variantou tohoto cviku je vyslání psa pouze směrem dopadu předmětu napachovaného cizím pachem s jeho následným dohledáním přímo z hladiny podle pokynů pánečka (v této nejtěžší variantě si dovolujeme pánečka označit již jako psovoda), tzn.pes musí zvládnout vyslání do směru podle povelů a pokynů a to bez - v počáteční fázi plavby - zjevného cíle. Kdo to zvládne - klobouk dolů. Vysoká vodní škola.

Cílem plavby může být prakticky cokoliv, co je pes schopen uchopit a přinést. Záleží jen a jen na Vaší fantazii. V různých zkušebních řádech pro vodní práce je běžným cílem plavby psa lano prkna surfaře, který je zesláblý a nemá sílu dostat se ke břehu, lano člunu s bezvládnými osobami, zapomenutá nebo uvolněná rybářská síť, upuštěné pádlo apod. Všechny tyto cviky jsou založeny na aportu, všechny jsou na stejném principu. S předmětem aportu je třeba nechat si pohrát psa u břehu. Vzbudit zájem. Pokud má pejsek přitáhnout člun i s osobami je to jen o srdíčku. On sám to chápe tak, že má přinést lano, které ze člunu visí. To, že je na lanu přivázán ještě člun s lidmi je vedlejší .

Zásady nácviku aportování jsou jako u všeho jiného. Postupuje se od nejjednoduššího ke složitějšímu. Tzn. nejdřív pejsek přináší aportek z mělčiny u břehu, poté postupně prodlužujeme vzdálenost do břehu i hloubku vody. Začínáme na klidné stojaté vodě, postupujeme do proudu apod.

K vyslání psa do vody: voda má poměrně velký odpor, zvláště u razantnějšího vstupu psa při pozvolně se svažujícím dně. Zkuste následující: představte si sebe jako psa a rozběhněte se (po dvou – ne po čtyřech) a proběhněte až do hloubky, ve které se budete moci odrazit a plavat. Zkuste to udělat 3 - 4xkrát za sebou, druhý den neucítíte stehna. Stejně je na tom i pes. Proto u zvířat zakulacenějších tvarů (zvířat obézních), u zvířat s pohybovými obtížemi a u zvířat starších doporučujeme spíše pozvolný vstup do vody, odražení se psa ode dna a až poté odhození aportu, který dodá nebo možná také ne – plavání na rychlosti.

U zvířat s pohybovými potížemi (např. s DKK ) nebo po zraněních, po operacích je plavání ideálním rehabilitačním prostředkem pro zachování nebo posílení svalového a kloubního aparátu, pro rozvoj nebo udržení kapacity plic, rozproudění krevního oběhu a pro podporu srdeční činnosti. Plavat v tom případě je ale dobré minimálně 2x týdně a to po dobu nejméně 20 minut, jinak je plavání co do účinnosti na zdravotní stav zvířete jen jeho osvěžením. Málokterý páneček plave v kuse v přírodní nádrži 20 minut. Se psem lze ale v dostatečné hloubce pouze stát i na místě a nechat ho plavat „staticky“ . Vypadá to následovně: stojíte na místě a psa přidržujete v postroji, případně ho lze v postroji i mírně nadlehčovat. V případě přidržení psa na místě nezvedáme v postroji jeho hrudník, ale držíme jednou rukou hrudník v postroji v přirozené výšce jakou by měl, kdyby plaval sám a druhou rukou máme pod psem v oblasti slabin a mírně jí zespodu nadzdvihujeme záď. Dostatečná hloubka vodní nádrže vyplývá z velikosti plemene. V případě středních plemen je to hloubka u průměrně vysokého dospělého člověka zhruba do půli stehen. Určitě by pes neměl nataženou nohou dosáhnout na dno nádrže. V případě, že dosáhne a dno nádrže bude z pevnějšího povrchu, mohl by si pes při statickém plavání poranit polštářky na tlapkách, případně obrousit drápy. Podobná zranění jsou velmi nepříjemná a dlouho se hojí. Při volném plavání se mu něco podobného nikdy nestane, protože jakmile ucítí pod tlapkami pevné dno, okamžitě jde „po svých“.

K velmi pěkným zážitkům patří plavání spolu se psem. Pokud jste se svým psem sehraní, vypadá to pro přihlížející úžasně, pokud sehraní nejste, je to o pár škrábancích a nalokání vody. Je vhodné mít na psovi postroj. Ještě k postrojům do vody – nejsou vhodné postroje kožené - stálým máčením se kůže vytahá a při opakovaném vysychání praská a ztrácí pružnost. Ideální je postroj nylonový – do mořské vody bez kovových součástí. Kovové spony nebo očka působením moře velmi rychle reznou. I psí známka... Kdo by se chtěl věnovat vodním pracem na vyšší úrovni – pořizuje si postroj s madlem, aby se bylo čeho na psovi chytit, až poplavete hlava-hlava. Nácvik plavání spolu se psem začíná opět v nižší hloubce – kritická fáze nastává při počátcích plavání pánečka – pes může situaci, kdy z pánečka kouká jen hlavy vnímat panicky. Na usměrnění stačí většinou postroj a pár secvičení v hloubce vody po prsa. Je vhodné naučit psa povel „zpět“ – , který by měl znamenat – plaveš špatným směrem – vrať se, odvolání od jiného plavce apod. U plavání spolu se psem většinou bývá problémem připlavání psa na úroveň osoby. Pes obtížně chápe, že část těla osoby je pod vodou, může se Vám s klidem projít i po zádech a může dojít i ke kontaktu jeho drápů s Vámi – i když on to nijak zle nemyslí. Pomáhá povel „dopředu“ nebo „otočit“ nebo cokoliv, co by jste se rozhodli spojit s tuto situací – s tím, že význam povelu je následující: pes nedoplave až k Vám, ale otočí se před Vámi bez kontaktu s Vaším tělem a plave směrem „jinam“. Dá se naučit i povel „dokola“ ( „kolem“, „kruh“), který znamená, že pes plave v kruzích kolem Vás dokud mu nedáte volno.

Většinou svého psa při plavání nestíháte – psi jsou mnohem rychlejší plavci než člověk. Pomáhají buď ploutve nebo se ho přidržte za postroj a nechte se táhnout. Doporučujeme ale psovi při práci v tahu v postroji pomoci např. stylem plavání „ouško“. Kromě velkých plemen je málokterý pes takové fyzické dispozice, aby Vás opravdu táhl.

Můžete svého psa naučit i potápět se. Základní nácvik se dá zvládnout i doma, i za méně příznivého počasí. Stačí lavór (škopek) s vlažnou vodou s trochou vody na dně. Do něj ponoříte oblíbenou hračku, nejlépe výrazných barev. Ideální je např. hračka s názvem „ufo aport na postřeh“ u které ze základny vyčnívají gumové půlkruhy a hračka, ačkoliv je pod vodou, část z ní „kouká“ ven. A dáte povel pro aportek. Vytáhnutí – pochvala. Postupně zvyšujete vodní hladinu, až je hračka zcela ponořená a pejsek musí pro její vytáhnutí ponořit čumáček… hlavičku. Poté začnete s úplně stejným postupem v nádrži s pozvolně se svažujícím dnem s tím, že hračka je hlouběji a hlouběji, až se pejsek pro ni prostě musí ponořit úplně celý. A je to. Opatrně s volbou předmětů k aportu. A také pozor na vodu v uších. Velmi nevhodné jsou kameny – obrušují velmi intenzívně zuby, ale u vody jsme už byli svědky ledačeho…

U mokrých psů pro práci, kteří již budou v klidu, je psa vhodné vysušit, příp. protřít alespoň oblast ledvin a ocasu. Oblast ledvin se nachází u psa vlevo i vpravo podél páteře za posledním žebrem hrudního koše. Vytření je prevence jejich prochladnutí, příp. zánětu.

Zejména u labradora a jejich kříženců se vyskytuje tzv. syndrom mrtvého ocasu. Pes ocas nenese, neovládá jeho pohyby. Má se za to, že „mrtvý ocas“ signalizuje problémy neurologického charakteru v koncové části páteře a těmto psům se doporučuje snížit zátěž, která by obdobné problémy mohla způsobit. I u nich je vhodné držet záď po práci bez možnosti případného prochladnutí - v teple a v suchu. Problém „s mrtvým ocasem“ většinou odezní do 3 – 4 dnů.

K pobytu se psem u moře, poměrně moderní záležitost: polknutá nebo vdechnutá slaná voda je pro organismus zvířete i člověka poměrně velkou zátěží. Vdechnutá mořská voda může způsobit až úmrtí zvířete (člověka) jevem, který se nazývá sekundární tonutí. Příčiny jsou následující: mořská vody má vysokou koncentraci minerálních látek ve formě soli a organismus se snaží tuto koncentraci vyrovnat na běžnou koncentraci tělních tekutin, kdy do takto postižených míst – plic, ve kterých se mořská voda po vdechnutí nachází – přivádí tělní tekutiny, které by měly vysokou koncentraci mořské vody naředit. Následek toho vzniká edém plic a plíce přestávají plnit svou funkci a k udušení jedince. Stav může nastat i 72 hodin po prožité příhodě, která je s vdechováním vody spojena.

K polknuté mořské vodě, která se dostává do trávícího ústrojí – nižší koncentraci solí pro organismus přijatelnou vyrovnává on sám vyšším příjem vody ve formě napájení. Důsledkem je potřeba velmi častého vyvenčení psa i v průběhu noci.

Na co jsme zapomněli: na neplavce. Pokud Vám pes neplave, můžete jej naučit plavat v postroji stejným způsobem, jakým doporučujeme statické plavání pro rehabilitaci psa. Teprve až pochopí polohu těla, kterou má zaujmout, vypusťe ho. Jde zejména o podložení zádě a zvýšení její polohy, aby i zadní nohy byly v plném záběru. Plavání je věcí instinktu – psi neplavci jsou většinou chybou vedení pána. Většinou stačí pár nácviků. Důležité je zejména psychické uvolnění a podpora ze strany pána ve správném okamžiku formou pochvaly. Jakmile se zvíře uklidní – jde to samo.

Pro předejití stavu neplavce je vhodné ukázat psovi vodu co v nejútlejším věku. S plaváním a jeho nácvikem vyčkejte ale minimálně do půl roku jeho věku – až v tomto období je plně vyvinut systém termoregulace. Určitě ale platí – mladého psa i přesto vytřít a nechat proběhat až do úplného vyschnutí. Opatrně na průvan.

Váš pes přesto neplave a vy by jste ho rádi zchladili? Otevřete jakoukoliv vykachlíkovanou místnost v domě, sklep. Nechte psa ulehnout v místě, kde se cítí nejlépe. Namočte prostěradla, můžete jimi zchladit končetiny zvířete, břicho, případně hlavu psa. Srst psa můžete pokropit vodou z rozprašovače na pokojové květiny, jejím odpařováním se tělo zvířete ochlazuje. Dostatek odstáté pitné vody je samozřejmostí.

Osobně nedoporučujeme používat chladící dečky, které lze dnes občas zakoupit – z hlediska fyziologie a fungování organismu - chlad na povrchu těla způsobuje stažení povrchových cév a tím snížení průtoku krve namísto jejich roztažení, které by mělo teplo odvádět.

Ing. Yvona Rumpíková

Přihlaste se prosím znovu

Omlouváme se, ale Váš CSRF token pravděpodobně vypršel. Abychom mohli udržet Vaši bezpečnost na co největší úrovni potřebujeme, abyste se znovu přihlásili.

Děkujeme za pochopení.

Přihlášení